ČNB by měla s dalším zvyšováním sazeb pár měsíců počkat

Bankovní rada České národní banky minulý týden zvýšila základní úrokovou sazbu o 0,5 procentního bodu na úroveň pět procent. Zvýšení tentokrát bylo v souladu s očekáváním analytiků, čímž centrální banka konečně potvrdila čerstvě získanou cenu za transparentnost odborného portálu, respektive časopisu Central Banking.

Za posledních devět měsíců zvýšila ČNB úrokové sazby již posedmé, z toho pět zvýšení bylo vyšších než o „obvyklých“ 0,25 procentního bodu. Tempo zvyšování sazeb je tak srovnatelné pouze s měnovou krizí v roce 1997. Jsme tedy i nyní v podobně kritické situaci?

Odpověď jako obvykle není jednoduchá a jako obvykle se bude u jednotlivých ekonomů lišit. Podobně jako v roce 1997 nám dnes roste inflace a ekonomika i dnes vykazuje známky ochabujícího hospodářského růstu. Na druhou stranu tenkrát deficit běžného účtu mířil nad 10 procent HDP (dnes je mezi jedním a dvěma procenty), prudce klesaly devizové rezervy a naopak narůstaly devizové vklady obyvatelstva (dnes jsou devizové rezervy nejvyšší v historii) a růst reálných mezd neodpovídal růstu produktivity práce. Z mého pohledu jsou zde pak ještě dvě další odlišnosti – dnes spíše posilující koruna navzdory válce na Ukrajině a také celkem jednotná monetární (ČNB) a fiskální (vláda) politika. Konflikty mezi premiérem Klausem a guvernérem Tošovským o příčinách zpomalení ekonomického růstu a způsobech, jak jej léčit, tenkrát byly na hlavních stránkách většiny médií.

Komentář Luďka Vainerta

ČNB na trh pouští jen eurový potůček. Inflaci chce zkrotit úroky

1. 4. 2022 ▪ 4 min. čtení

Obavy z podobné měnové krize jsou tak podle mého názoru zcela neopodstatněné, přesto vidím několik věcí, které ve mně vzbuzují mírné obavy. ČNB chce s rekordní inflací bojovat utlumením domácí poptávky a posílením koruny, což by mělo přinést snížení dynamiky růstu cen energií. Právě prudce rostoucí ceny energií (elektřina, teplo, pohonné hmoty) a zejména nejistota ohledně jejich dostupnosti, ale v kombinaci s výrazně vyššími sazbami při refixaci hypoték mohou zásadním způsobem snížit domácí poptávku. To je sice jedním z cílů ČNB, přestřelení tohoto záměru může však rychle přinést prudké otřesy na trhu nemovitostí a s tím spojené zhoršení úvěrové kvality bankovních knih.

Druhým rizikem pak podle mého názoru je právě zmíněná silnější koruna. Ta sice mírně pomůže s energiemi způsobenou inflací, avšak pro většinu exportérů, kteří jsou klíčoví pro exportně zaměřenou ekonomiku, jako je ta česká, může být silná koruna v kombinaci s vyššími vstupními náklady (energie, materiály, mzdy) a vysokými náklady financování v porovnání s okolními zeměmi velmi znevýhodňující. Možná by tak bylo na čase s dalším zvyšováním sazeb pár měsíců počkat, tak abychom systémově sice zcela správným bojem proti inflaci nezaškrtili ekonomický růst víc, než je žádoucí.