Inflace bude letos přes 12 procent, růst ekonomiky jen 1,2 procenta, předpovídá ministerstvo financí

Růst české ekonomiky v roce 2022 zpomalí na 1,2 procenta a inflace dosáhne zřejmě 12,3 procenta. Ve své dubnové prognóze to předpovídá ministerstvo financí. Těmito čísly ale může ještě hodně zamíchat vývoj války na Ukrajině a ceny energií a surovin. Sám ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) připouští, že odhad je kvůli tomu zatížen „extrémní nejistotou“. „Inflace je velmi citlivá na těžko předvídatelný vývoj cen energií. Pokud by vzrostly v druhé polovině roku o dvacet procent, tak by to podle našich modelů vyvolalo jednoprocentní zvýšení průměrné inflace,“ uvedl Stanjura.

Dosavadní prognózy počítaly s mnohem vyšším hospodářským růstem. V poslední makroekonomické predikci z letošního ledna – tedy ještě před ruskou agresí na Ukrajině – ministerstvo financí předpovídalo růst ekonomiky o 3,1 procenta a inflaci okolo deseti procent. Podobný růst byl i loni, kdy ekonomika přidala celkem 3,3 procenta. 

Ministerstvo financí zdůvodňuje svůj pesimismus hlavně ukrajinsko-ruskou válkou a s ní spojenou změnou nastavení mezinárodních obchodních vztahů. Předpokládá, že hlavní negativní dopady se projeví ve 2. čtvrtletí. Například inflace by právě od dubna do června měla kulminovat, a to nad úrovní 13 procent. V roce 2023 by inflace mohla zvolnit na 4,4 procenta. 

Válka spolu s inflací podle ministra Stanjury také výrazně zchladí spotřebu domácností, která ale i tak zůstane jedním z tahounů růstu ekonomiky. Zatímco loni spotřeba domácností vzrostla meziročně o 4,4 procenta, letos má podle prognózy růst jen nepatrně o půl procenta. „Spotřebu domácností bude tlumit razantní nárůst životních nákladů, zejména cen energií, a také zpřísnění měnové politiky,“ upozorňuje ministerstvo. 

Velmi mírně má růst i spotřeba vládních institucí, a to o procento oproti loňským třem. Další vzestup ekonomiky potáhnou vládní a soukromé investice. 

Stanjura také potvrdil, že nový odhad vývoje bude znamenat novelu státního rozpočtu. „Předložíme ji do konce června,“ uvedl ministr. Podle něj by například do té doby měly být jasnější výdaje, které Česku přinese uprchlická krize. V Česku je nyní zhruba 325 tisíc registrovaných běženců z Ukrajiny. „Můj odhad je, že to bude stát zhruba dvě miliardy eur,“ uvedl Stanjura. V přepočtu jde tedy o zhruba 50 miliard korun, ministr nicméně předpokládá, že Česko využije peníze z evropských fondů. 

Lidé kvůli inflaci zavírají peněženky. Menší obchody mohou začít propouštět

7. 4. 2022 ▪ 3 min. čtení

Díky vysoké inflaci na druhé straně do rozpočtu přiteče více peněz z výběru DPH. Stanjura ale varoval, že je pouhým mýtem, že půjde o obrovský nový zdroj příjmů. „Vyšší inflace nám podle aktuální predikce přinese vyšší inkaso této daně zhruba o šest miliard korun,“ uvedl. Tyto peníze chce využít právě na dodatečné výdaje rozpočtu, což je vyšší příspěvek na bydlení, valorizace důchodů, vyšší sociální dávky, výdaje na obranu země nebo zajištění ubytování, vzdělávání a integrace uprchlíků z Ukrajiny. 

Odhad růstu HDP i inflace mění i Česká národní banka. Ve své prognóze z počátku února očekávala průměrnou inflaci za letošní rok 8,5 procenta a hrubý domácí produkt měl růst o rovná tři procenta. Guvernér centrální banky Jiří Rusnok ale před dvěma týdny uvedl, že tempo růstu se dramatický sníží. „Budeme rádi za černou nulu už na konci tohoto roku,“ uvedl v České televizi. Nicméně novou oficiální prognózu ČNB zatím nezveřejnila. 

Stejný odhad ekonomického růstu jako ministerstvo, tedy o 1,2 procenta, zveřejnila na konci března i Hospodářská komora. Ještě v prosinci přitom očekávala růst HDP pro rok 2022 o 4,3 procenta.

Veřejné finance loni dosáhly schodku 5,9 procenta HDP, za letošní rok ministerstvo počítá se schodkem 4,5 procenta. „Odhad reflektuje doznívající epidemii, předpokládané hospodářské a finanční důsledky ruské agrese vůči Ukrajině a s ní spojené humanitární krize i pomoc domácnostem a firmám postiženým enormním růstem cen,“ uvádí ministerstvo. Zadlužení veřejných financí tak pravděpodobně vzroste z 41,9 na 42,7 procenta HDP.

Ministerstvo upozorňuje, že se stále prohlubuje nerovnováha na trhu práce kvůli nedostatku pracovníků, který je patrný prakticky ve všech sektorech ekonomiky. Míra nezaměstnanosti by tak měla letos klesnout na 2,5 procenta z loňských 2,8 procenta. Pomoci by mohli právě uprchlíci z Ukrajiny, kteří by zaplnili část volných pracovních míst. „Na jedné straně by mohli zmírnit nerovnováhu na trhu práce a oslabit růst mezd, potenciálně neúspěšná integrace by však v budoucnu mohla znamenat výrazný sociální problém,“ upozorňuje ministerstvo. Rizikem je podle něj také cyklický a strukturální vývoj v automobilovém průmyslu a nadhodnocení cen nemovitostí. 

Zpomalení očekávají i okolní ekonomiky. Například výbor ekonomických poradců německé vlády minulý týden snížil odhad růstu z dříve očekávaných 4,6 procent na 1,8 procenta, tedy na necelou polovinu. Inflace v Německu za letošní rok pak podle nich dosáhne 6,1 procenta. Z očekávaných 3,5 procent na 2,1 procenta snížilo minulý týden odhad růstu i slovenské ministerstvo financí. Pokud by se ale naplnil rizikový scénář a válka na Východě eskalovala a dále se prohlubovaly problémy s dodávkami surovin, může být růst slovenské ekonomiky za letošní rok jen 0,4 procenta.