V rodině Jany Šimečkové z Brna začíná být poslední dobou nakupování důvodem k neshodám. „Manžel upřednostňuje kvantitu za nižší ceny, zatímco já kvalitu, byť by byla dražší,“ říká jednašedesátiletá Šimečková. I ona ale kvůli rostoucím cenám více přemýšlí, co kupovat a kolik zaplatí. Rodina podle jejích slov omezila mořské ryby, které dříve mívala každý víkend. Zeleninu a ovoce sice stále pořizuje od místních prodejců, což bývá dražší než v supermarketech, ale místo několika kilogramů koupí jen pár kusů. 

„I když má člověk pocit, že nic moc nekoupil, u pokladny je vždycky překvapen, že i menší nákup se vyšplhá nad tisícovku,“ uvádí pro HN. Dodává, že také více dbá na to, aby se zpracovalo veškeré nakoupené jídlo a zbytečně se s ním neplýtvalo. 

Šimečkovi patří ke stovkám tisíc českých domácností, které znepokojuje současná vlna zdražování. Růst cen je patrný téměř ve všech skupinách služeb a zboží – od jídel v restauracích až po nábytek či stavební materiály. Po vypuknutí války na Ukrajině se situace ještě zhoršila – skokově stouply ceny energií a pohonných hmot. Míra inflace v Česku dosáhla v březnu 12,7 procenta, je tak v současnosti třetí nejvyšší ze všech zemí Evropské unie. Už začíná ovlivňovat i to, co si lidé koupí a co si naopak odepřou. Spotřebitelská poptávka je přitom jedním z motorů hospodářského růstu, který je teď v ohrožení. 

Zbývá vám ještě 70 % článku
Předplatné za 40 Kč na 4 týdny
  • První měsíc za 40 Kč, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se