Cinkání prázdných skleněných lahví v tašce nebo batohu by už nemuselo prozrazovat pouze pivaře, který vyráží doplnit zásoby. Firma Kofola jako první z velkých výrobců nealkoholických nápojů znovu vrací na trh skleněnou vratnou lahev na limonády, kterou pojmenovala Cirkulka. Zatím do ní bude ze své nabídky stáčet tři druhy nápojů, které plánuje prodávat přes společnosti Tesco a Rohlík.cz. Záloha ale bude výrazně vyšší než u tříkorunových pivních lahví – Cirkulka bude mít cenu osmi korun. Investice zatím Kofolu vyšla na 30 milionů korun.
Nejen Kofola se snaží proměnit zálohový systém v Česku. V posledních měsících začali zástupci nápojového sektoru tlačit na jeho zavedení také pro PET lahve. Zatímco v minulých letech takovou agendu prosazovala jen Mattoni, teď se v takzvané Iniciativě pro zálohování spojilo pět firem z oboru, které pokrývají 60 procent českého trhu a volají po zavedení záloh. „Bez zavedení plošného zálohového systému v České republice nejsme schopni dosáhnout evropských cílů pro PET lahve a plechovky,“ říká Kristýna Havligerová z Iniciativy pro zálohování. Naráží tak na fakt, že se Česko v rámci unijních předpisů zavázalo do roku 2025 začít sbírat a recyklovat 77 procent tříděného materiálu, do roku 2029 dokonce 90 procent. Podle posledních údajů ministerstva životního prostředí recyklace plastů v ČR v roce 2020 dosáhla 42 procent, u plechovek je hodnota ještě nižší – zhruba třetinová.
O poznání zdrženlivější pozici si v otázce zálohování plastových lahví stále drží ministerstvo životního prostředí. Současná šéfka resortu Anna Hubáčková (za KDU-ČSL) přebrala kurz po svém předchůdci Richardu Brabcovi (ANO), který zálohování také neviděl jako ideální řešení.
„Je potřeba myslet i na dopad na domácnosti, které by musely přidat ke třídění další položky: nesešlápnuté PET lahve náležející do zálohového systému, PET lahve, které by do zálohovacího systému nespadaly – například mléko, olej, ocet atd., zálohované plechovky, nezálohované plechovky a ostatní kovové obaly. Stejně problematické dopady mohou být zejména u menších obchodníků kvůli skladovacím prostorům a negativním externalitám spojeným s převážením obalů,“ vysvětluje za ministerstvo Ondřej Charvát.
Druhý život starých šatů. Zájem o udržitelnou módu roste, poptávku ale brzdí vyšší ceny
Podle resortu navíc systém zálohování nijak zásadně nepomůže naplnit zmíněné evropské cíle: „Česká republika musí především zajistit splnění cílů pro recyklaci komunálních odpadů. To znamená, že směrem k recyklaci musí ze skládek přesunout řádově stovky tisíc tun komunálních odpadů, zatímco zavedení zálohového systému by mohlo oproti současnému stavu generovat pro recyklaci navíc pouze nižší jednotky tisíc tun odpadů – cca 10 tisíc tun,“ doplňuje Charvát.
MŽP ale dodává, že nápojovým společnostem nic nebrání v tom, aby systém zálohování PET lahví spustily samy. Těm se ale do takového kroku moc nechce – část firem, které by se k zálohování nepřidaly, by na trhu získaly značnou výhodu. V polovině května se proto sejdou zástupci iniciativy s ministerstvem životního prostředí.
Více kontejnerů třídění nepomáhá
Cesta ministerstva je jasná – namísto zálohování chce zintenzivnit třídění: „Jde zejména o postupné omezování produkce směsných komunálních odpadů, tedy odpadů, které jsou nyní v černých popelnicích, kde stále končí řada tříditelných složek. Bude zvažováno i další zahuštění sítě pro tříděný sběr odpadu, již v současnosti je občanům k dispozici přes 600 tisíc kontejnerů na tříděný odpad,“ popisuje mluvčí resortu Ondřej Charvát.
Jenže s tím nesouhlasí Iniciativa pro zálohování. Kristýna Havligerová tvrdí, že ani zefektivnění současného systému třídění nezaručí vyšší sběr nápojových obalů a už vůbec ne dosažení opakované recyklace těchto obalů. „I nadále by byly součástí netransparentního systému, ve kterém stále velká část cenných materiálů končí na skládkách či ve spalovnách. I kdybychom navýšili počet sběrných míst, nepřinese to dostatečné navýšení zpětného sběru: například mezi roky 2016 a 2019 přibylo více než 50 tisíc sběrných kontejnerů na plast a míra třídění stoupla pouze o procentní bod,“ dodává Havligerová.
Debata, zda zálohovat nebo ne, ale netrápí pouze Čechy. Zhruba třetina evropských zemí už povinný systém záloh PET lahví nebo plechovek má – nejdéle severské země, třeba Švédsko už od roku 1984. Sousední Německo zálohuje bezmála dvacet let. Na plastové lahve, které se vracejí do oběhu, vyměřila země záloha 15 centů, takové lahve se dají podle tamního řetězce Netto opakovaně použít až 25krát. U lahví, na které čeká ihned po návratu do obchodu recyklace, vypsalo Německo zálohu 25 centů. V současnosti Němci tvrdí, že vytřídí až 98 procent vratných PET lahví. Podle studie Centra pro ekonomické a tržní analýzy (CETA) pro české ministerstvo životního prostředí se ale Německo po zavedení systému záloh na plastové lahve muselo potýkat s novým problémem – lidem jednoduše klesla motivace třídit taky další odpad, sběr se propadl o 11 procentních bodů.
Nováčkem v zálohovém systému je také Slovensko - za plechovku i PET lahev zákazníci na pokladně zaplatí 15 centů zálohu. Jak se často opakuje v komentářích na facebookovém profilu Slovensko zálohuje, problémem nejsou ani tak finance, jako spíš automaty – často jsou plné nebo nefunkční, kupující se pak musí smířit s tím, že objemnou tašku s PET lahvemi budou muset přinést později, až se útroby stroje znovu vyprázdní.
S pevným datem, kdy systém spustí, už počítá i desítka dalších evropských států. Osm z nich –Anglie, Řecko, Portugalsko, Irsko, Skotsko, Maďarsko, Turecko a Rumunsko už od příštího roku. Česko, společně s Francií nebo třeba Belgií, tak zůstává mezi posledními, kteří debatu teprve otvírají – nebo spíš dále pouze nerozhodně udržují při životě.
