Strašák jménem „stagflace“ je všudypřítomný. A množství rad, jak se s tímto problémem vyrovnat, je přímo úměrné inflaci i strachu z ní. Aby měl konzervativní investor vůbec šanci inflaci porazit, musí zdolat kromě jiného čtyři základní překážky. Dvě jsou v hlavě a dvě na trzích:
1. Ne „každá koruna“ portfolia či majetku musí porazit inflaci. Bezriziková úroková míra je nižší než inflace, takže spořicí účty či bonitní dluhopisy inflaci nyní neporazí ani s úrokem pět procent.
2. Dobře diverzifikované portfolio ze své podstaty nemůže překonat inflaci „každý rok“, ale vyžaduje dlouhodobý horizont přesahující ekonomický cyklus.
3. Pokud překonáme mentální překážky „každá koruna“ a „každý rok“, můžeme hledat řešení. Dobře diverzifikované portfolio má v sobě nemovitosti (20 procent), akcie (30 procent), dluhopisy a hotovost (40 procent) a alternativy (10 procent). V závorce není doporučení, ale zaokrouhlená průměrná váha této třídy aktiv 18 milionů světových dolarových milionářů získaná ze zprávy World Wealth Report. Každý si samozřejmě musí najít svou individuální cestu.
4. Současná situace na trzích je ovlivněna zvyšováním úrokových sazeb v boji s inflací, snižováním ekonomického růstu a geopolitickou nejistotou. Hodnotové akcie jsou zajímavější než růstové.
Otázka za milion u konzervativních investorů dnes zní, jak s dluhopisy a hotovostí? Fondy velmi krátkých dluhopisů, depozit a repo operací v současnosti nabízejí výnos do splatnosti okolo pěti procent a průměrnou splatnost hluboce pod jeden rok. Růst úrokových sazeb jim prospívá, ale až začnou klesat, bude klesat i jejich výnos. „Klasické“ dluhopisové fondy nyní nabízejí 4,5 procenta a splatnost kolem 5,5 roku. Růst sazeb sráží jejich cenu. Ale až začnou sazby klesat, může být 4,5 procenta na pět let vynikající výsledek.
Domnívám se, že dnes jsou nejzajímavější dluhopisy se splatností kolem 1,5 roku s výnosem 5,2 procenta. Brzy to mohou být i ty klasické.
