Pokud chce dnes člověk koupit nemovitost, musí nakupovat za cenu, která bude platit zítra. Tato skutečnost stále platí, nesmíme však zapomenout zohlednit nejedno „ale“. S ohledem na covid, vysokou inflaci, růst úrokových sazeb nebo válku na Ukrajině se zkrátka zdá, že situace už nějakou dobu ke klidu na trhu s realitami nepřispívá. Na druhou stranu, srovnáme-li situaci s krizovými léty 2008 až 2010, z dnešní „krize“ vychází realitní trh jako celek vítězně. Rozhodně lze tvrdit, že investice do nemovitostí, počínaje jarem 2020, byly těmi, u kterých hodnoty neklesaly. A i dnes, necelé tři měsíce od začátku války na Ukrajině, můžeme tvrdit, že trh s nemovitostmi zatím výraznou změnu nezaznamenal.

Není žádným překvapením, že většina Čechů sní o bydlení ve vlastních domech a bytech. Skutečnost je ale taková, že si tento „luxus“ mnoho lidí nemůže dovolit, a tak volí bydlení v nájmu. Během pandemie to byla jistě vítaná alternativa. Trh nájemního bydlení byl zejména z počátku pandemie zaplněn neobsazenými byty, které se do té doby pronajímaly krátkodobě. Cestovní ruch skomíral, většina těchto bytů tudíž pocházela od vlastníků, kteří za normálních okolností provozují Airbnb či podobné služby. To vše tlačilo nájmy dolů. Nabídka převyšovala poptávku.

Budeme-li na nájemní byt nahlížet jako na investici, která by měla generovat solidní výnos, jsou velkou konkurencí investičních bytů termínované vklady a podobné bankovní nabídky. Vezmeme-li v úvahu náklady na možnou renovaci či úpravu bytu, nutnost jej vybavit, opětovně renovovat, výměnu nájemníků a skutečnost, že byt může zůstat několik týdnů či měsíců prázdný, je termínovaný vklad v bance bezpracnou a možná výnosnější alternativou. Zejména pro investora s hotovostí uloženou v bance.

Petr Kozojed

V českém EY má na starost realitní poradenství a transakce. Zaměřuje se především na investování do nemovitostí, ale i na jejich pronájem a development. S poradenstvím v této oblasti má více než 25 let zkušeností.

Situace se ale obrací. Pandemie je víceméně za námi. Nájmy se postupně stabilizují a pronajímatelé už nemusí mít strach, že by zájemce o bydlení nesehnali. Vnější okolnosti jako razantní zvýšení úrokových sazeb hypoték a zpřísnění podmínek pro jejich přidělování jsou bezpochyby extrémně důležitými faktory hovořícími ve prospěch nájemního bydlení. 

Ukrajinští uprchlíci, kteří v nájemních bytech rovněž bydlí, snižují nabídku nájemních bytů. Opět se dostáváme do situace, která tu byla před propuknutím pandemie. Bytů na trhu ubývá a nabídka už není schopna uspokojit všechny, kteří poptávají.

Co se týče vlastnického bydlení, z dat Eurostatu vyplývá, že ceny rezidenčních nemovitostí v Česku v průběhu minulého roku narostly extrémním způsobem, se kterým si mnoho jiných členských zemí EU nezadá. Navzdory tomu se ale misky vah pomalu, ale jistě přechylují na stranu kupujících. Tedy obzvláště těch, kterým nevadí určitý stupeň rizika a spokojí se s tím, že zkrátka nemohou dost dobře vědět, co se stane zítra.

Nyní platí, že zběsilý růst cen rezidenčních nemovitostí začíná zpomalovat. Předpokládejme, že budou překonány výše uvedené krize. S příchodem očekávaného nového stavebního zákona by mělo v následujících letech dojít ke zvýšení nabídky bydlení, jak nájemního, tak vlastnického. A s tím i k snížení růstu cen, stabilizaci realitního trhu a odklonu od abnormálních výkyvů. Do té doby však bude platit, že na realitním trhu přeje štěstí připraveným, respektive těm, co jsou připraveni na všechno.