Nebýt psychopatů, fundamentalistů a radikálů, byla by dnes Strana zelených velmi úspěšná

Martin Bursík už nechce zpátky do politiky, přestože, jak říká, doba by teď jeho „tehdejší Straně zelených přála“. Jako analytik se nyní naplno věnuje rozvoji obnovitelných zdrojů energie, v nichž se nově angažuje i coby předseda představenstva Evropské federace obnovitelných zdrojů, sídlící v Bruselu. Současně se zabývá jejich rozvojem v Česku a v Praze, která chystá několik ambiciózních projektů. „Politika mě bavila, ale také mi vzala hodně energie. Nakonec v ní přišlo i období, kdy mě ničili zejména vlastní straníci. To bych si nerad zopakoval,“ vzpomíná v rozhovoru s HN Bursík.

HN: Nedávno jste byl zvolen novým předsedou představenstva Evropské federace obnovitelných zdrojů (European Renewable Energies Federation, EREF). Česko je v obnovitelných zdrojích hodně pozadu, nebyl to pro vás handicap? Čím jste si v Evropě získal podporu? 

Ano, v prostředí lidí, kteří prosazují obnovitelné zdroje, je handicap být ze země, která dekarbonizaci brzdí, dodnes nestanovila datum výstupu z uhlí a lobbuje v taxonomii za fosilní plyn. Na druhou stranu, kolegové ze západní Evropy mě dlouho znají a vědí, že jsem z jiného těsta a co mám za sebou. S některými z nich jsem se potkal už v roce 1998, kdy jsem byl poprvé ministrem životního prostředí, stejně tak mě znají z doby českého předsednictví v Evropské radě v roce 2009, kdy jsem vyjednával za Evropskou unii klimatickou dohodu s největšími ekonomikami světa.