Prezident Miloš Zeman dnes jmenuje na Pražském hradě tři nové členy bankovní rady České národní banky. Oznámení o termínu jmenování získala od prezidentské kanceláře agentura ČTK. Podle zdrojů HN do nejužšího vedení centrální banky míří ekonomky Eva Zamrazilová a Karina Kubelková a ekonom Jan Frait.

Zamrazilová je v současnosti předsedkyní Národní rozpočtové rady a v bankovní radě už byla v letech 2008 až 2014. Frait už také v radě byl,  a to v letech 2000 až 2006. Nyní je v centrální bance ředitelem sekce finanční stability. Kubelková je analytička Hospodářské komory a také je jednou ze čtyř expertů na ekonomiku v poradním sboru premiéra Petra Fialy.

Nikdo ze tří uvedených nereagoval na telefonáty a sms s žádostí HN o vyjádření. Ekonom Lubor Lacina z Mendelovy univerzity, o kterém se v minulosti také spekulovalo jako o možném kandidátovi na post v bankovní radě, řekl HN, že pozvánku na Hrad na středu nedostal. 

Nejdůležitější ekonomickou instituci v zemi, jež určuje cenu peněz, stráží inflaci a stará se o stabilitu bank a finančního systému, čeká velká personální obměna. Ta určí její politiku na několik let dopředu. Na začátku července musí být obsazena hned tři místa v sedmičlenné bankovní radě, aby došlo k náhradě za bankéře, kterým končí mandát.

Mandát končí na konci měsíce guvernérovi ČNB Jiřímu Rusnokovi, viceguvernérovi Tomáši Nidetzkému a členovi bankovní rady Vojtěchu Bendovi. Novým guvernérem už Zeman jmenoval 11. května stávajícího člena rady Aleše Michla.

S dosavadní bankovní radou je spojena hlavně série skokového zvyšování úrokových sazeb, jimiž chce současné vedení ČNB ztlumit současnou vlnu zdražování . Zvyšování sazeb ale prezident Zeman kritizoval, proto investoři čekají, jaké bude nové vedení a jakou zvolí strategii boje s inflací. Odborníci se shodují, že právě nejistota ohledně budoucího vývoje sazeb způsobila v polovině května oslabení koruny.

Zda budou výše zmínění tři noví členové bankovní rady hlasovat proti případnému dalšímu  zvyšování úrokových sazeb je těžké předpovídat. Je ale pravděpodobné, že křídlo odpůrců zvyšování v Michlově radě posílí. Zamrazilová byla ve svém předchozím působení v bankovní radě známá tím, že makroekonomické modely ČNB, připravované jako podklady pro rozhodování radních, nepovažovala za dogma a dávala přednost širšímu pohledu na hospodářskou situaci.  Kubelková, stejně jako Zamrazilová, sympatizuje s ODS a protože přichází z Hospodářské komory, může při rozhodování o sazbách brát ohledy také na potřeby firem. Těm zvyšující úrokové sazby ztěžují investice a prodražují úvěry.  Frait se na současné politice částečně podílel a připravoval pro bankovní rady podklady. 

Příští rok v únoru ale ve vedení ČNB dojde ještě k dalším změnám. Těsně před koncem funkčního období prezidenta Zemana vyprší ještě angažmá v bankovní radě viceguvernérovi ČNB Marku Morovi a členovi rady Oldřichu Dědkovi. Ten na rozdíl od Mory už znovu jmenován být nemůže, protože členem bankovní rady v minulosti jednou byl.

Michl s Dědkem nejsou v současnosti příznivci zvyšování sazeb, přičemž jsou v tomto názoru v bankovní radě v menšině. Odpůrcem zvyšování sazeb je i bývalý premiér Andrej Babiš (ANO), kterému Michl dělal ekonomického poradce. Prezident ale může svými kroky ohledně jmenování dalších členů poměr hlasování v bankovní radě podle dřívějšího vyjádření ekonomů obrátit.

Bankovní rada ČNB určuje měnovou politiku země a rozhoduje o zásadních měnověpolitických opatřeních. ČNB je vedle utváření měnové politiky zodpovědná za dozor nad celým finančním trhem, včetně bank, pojišťoven a kapitálového trhu. Bankovní rada je sedmičlenná. Členové bankovní rady nesmějí zastávat funkci více než dvakrát.