Noví členové bankovní rady ČNB: Politici jsou spokojení, ekonomové upozorňují na možnou rozkolísanost koruny v nejbližších dnech

Noví členové nejužšího vedení České národní banky, které ve středu jmenoval prezident Miloš Zeman, nejspíš nebudou podle ekonomů znamenat otočku v dosavadním směřování nejdůležitější ekonomické instituce v zemi. Od července ale posílí vliv hlasů v ČNB, které nejsou příznivci výrazného zvyšování úrokových sazeb. Vyššími sazbami dosud národní banka bojovala proti inflaci.

Zeman během středečního ceremoniálu na Pražském hradě jmenoval do sedmičlenné bankovní rady ČNB ekonomky Evu Zamrazilovou a Karinu Kubelkovou a odborníka na stabilitu bank Jana Fraita. Poprvé v historii ČNB jsou v radě dvě ženy. V některých minulých radách byla žena jen jedna, v té dosavadní není žádná.

Obměna bankovní rady, související s koncem mandátu stávajících členů a odchodem guvernéra Jiřího Rusnoka, se odehrává v době, kdy Česko zasáhlo největší zdražování za posledních 30 let. Podle analytiků se v květnu inflace přehoupla přes 15 procent. ČNB má za úkol inflaci krotit a právě rozdílné názory na to, jak moc zasáhnout úrokovými sazbami, ovlivnily Zemanův výběr. Prezident je odpůrce zvyšování úroků a dosavadní přístup Rusnokovy bankovní rady kritizoval.

Většina současných radních ale v uplynulých měsících hlasovala pro rychlé zvyšování a snažila se tak utlumit poptávkové tlaky v ekonomice. Za posledních 12 měsíců ČNB zvýšila takzvanou dvoutýdenní repo sazbu už celkem osmkrát, na současných 5,75 procenta. Vyšší sazby zdražují firmám úvěry, tlumí investice a v konečném důsledku také brzdí utrácení domácností. Dva radní – Aleš Michl a Oldřich Dědek – byli v menšině, pro zvyšování nehlasovali a přikláněli se k názoru, že současná inflace je tažena hlavně cenami ze zahraničí, které domácí sazby neovlivní. Michl pak byl prezidentem vybrán, aby byl od července novým guvernérem. 

Bankovní rada je sedmičlenná a její členové zastávají funkci na šest let, s možností získat od prezidenta mandát dvakrát. Zamrazilová, která byla jmenována do funkce viceguvernérky, je v současnosti předsedkyní Národní rozpočtové rady. V bankovní radě už byla v letech 2008 až 2014. Frait už také v radě byl, a to v letech 2000 až 2006. Nyní je v centrální bance ředitelem sekce finanční stability. Kubelková je analytičkou Hospodářské komory a také jedním ze čtyř ekonomických expertů v poradním sboru premiéra Petra Fialy (ODS).

Fiala (ODS) řekl na setkání s novináři, že Zemanův výběr vítá. Podle něj prezident vybral zkušené ekonomy, kteří „nejsou v odborných kruzích neznámí“. Také potvrdil, že o těchto nominacích s prezidentem jednal.  

Úkol pro nového guvernéra ČNB Aleše Michla: nezvedat sazby

12. 5. 2022 ▪ 5 min. čtení

Tento měsíc končí mandát guvernéru Rusnokovi, viceguvernéru Tomáši Nidetzkému a členu bankovní rady Vojtěchu Bendovi. Když Zeman před měsícem Michla jmenoval novým guvernérem, koruna oslabila, a dokonce přinutila ČNB zasáhnout na devizovém trhu. Investoři se obávali, že nové vedení nebude chtít s inflací bojovat sazbami jako dosud.  

Změny ve vedení ČNB pozorně sledují analytici, firmy i finanční trh, protože jde o instituci, která nejen určuje cenu peněz nastavováním úroků, ale také se stará o stabilitu bank a finančního systému. Ve středu koruna naopak posílila, obchodovala se až na úrovni 24,62 za euro oproti 24,76 před jmenováním.  

Právě spory o to, zda jsou vyšší sazby pro ekonomiku správné, způsobily, že prezident Zeman neobnovil mandát Nidetzkému a Bendovi a vybral do rady jiná jména. Odpůrcem zvyšování sazeb je i bývalý premiér Andrej Babiš (ANO), kterému Michl dělal ekonomického poradce. 

„Bankovní rada v důležité chvíli prochází výraznou obměnou a hrozí určitá míra diskontinuity v měnové politice a horší čitelnost ČNB,“ myslí si ale hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš. „Koruna proto může být v nejbližších týdnech hodně volatilní a vracet se do defenzivy.“ Podle Bureše ale s novými členy v radě asi nedochází k „holubičí revoluci“ a možná diskontinuita není nijak výrazná. „Časem by proto český devizový trh měl pocítit trvalejší úlevu,“ řekl Bureš. Holubicemi se označují centrální bankéři, kteří nepodporují zvyšování sazeb.

Analytici ale upozorňují, že v druhé polovině roku už možná další zvyšování sazeb ani nebude třeba. Vliv předchozích kroků se se zpožděním propíše do ekonomiky a příští rok bude hrát roli i vyšší srovnávací základna. Rusnokova rada navíc nejspíš zvýší sazby ještě jednou – na svém posledním zasedání 22. června.

„Je otázka, zda by v druhé půlce roku ještě vůbec došlo k dalším zvýšením sazeb – i kdyby teoreticky bankovní rada zůstala v současné konstelaci,“ říká Jakub Seidler, hlavní ekonom České bankovní asociace.  

Zda budou tři noví členové bankovní rady hlasovat proti případnému dalšímu zvyšování úrokových sazeb, je těžké předpovídat. Zamrazilová byla ve svém předchozím působení v bankovní radě známá tím, že makroekonomické modely ČNB, připravované jako podklady pro rozhodování radních, nepovažovala za dogma a dávala přednost širšímu pohledu na hospodářskou situaci. Kubelková, stejně jako Zamrazilová, sympatizuje s ODS, a protože přichází z Hospodářské komory, může při rozhodování o sazbách brát ohledy také na potřeby firem. Těm zvyšující úrokové sazby ztěžují investice a prodražují úvěry. Frait se sice na současné politice částečně podílel, pro bankovní radu připravoval podklady a oponentní posudky, ale mezi spolupracovníky je známý spíš skepsí k ekonomickým modelům. 

„Pro mě je důležitá kontinuita a předvídatelné jednání ČNB,“ komentoval výběr pro HN ministr financí Zbyněk Stanjura, který minulý měsíc Michlovo jmenování guvernérem kritizoval. „Věřím, že odborná erudice nově jmenovaných členů bankovní rady přispěje k tomu, aby ČNB splnila svůj základní úkol pečovat o cenovou stabilitu a snížit vysokou inflaci,“ dodal. 

Zeman během středečního ceremoniálu řekl, že zvyšování sazeb má negativní efekty, například v nižší dostupnosti hypoték a podnikových úvěrů. Prezident dodal, že vedle úrokových sazeb má ČNB „i další nástroje v boji proti inflaci“, například umělé oslabení koruny.

Zamrazilová ve svém vystoupení naznačila, že na rozdíl od nového guvernéra nebude a priori proti zvyšování. Pochválila současnou bankovní radu za to, že „včas rozpoznala povahu inflace a začala s ní bojovat. Slíbila, že nová rada bude „zárukou kontinuity“ a udělá maximum pro zkrocení růstu cen. Zvyšování úroků podle ní nikdy není populární, bylo ale nezbytné a brzy se jeho efekt začne projevovat. „Nicméně současná situace vyžaduje hlubší analýzu a každý další krok musí být pečlivě zvažován,“ řekla. Také zdůraznila, že v boji s inflací ČNB „nesmí zůstat sama“ a potřebuje, aby přispěla i vláda a nezhoršovala situaci rozpočtovým utrácením. 

„Bankovní sektor, podnikový sektor a veřejné finance jsou oblasti, které budou měnověpolitická rozhodnutí pravděpodobně ovlivňovat do větší míry, než jako tomu bylo doposud,“ řekla nastupující viceguvernérka. 

Příští rok v únoru ale obměna ve vedení ČNB bude pokračovat. Těsně před koncem Zemanova funkčního období vyprší ještě angažmá v bankovní radě Dědkovi a viceguvernérovi Marku Morovi. Dědek na rozdíl od Mory už znovu jmenován být nemůže, protože členem bankovní rady v minulosti jednou byl.

S přispěním Martina Ťopka