Snížení daně jako by neexistovalo. Čerpací stanice po týdnu od zásahu státu hlásí vyšší ceny benzinu i nafty

Osm dní. Tolik času ve čtvrtek uběhlo od zavedení nižší spotřební daně u pohonných hmot, jež měla ulevit řidičům. Příznivější ceny benzinu a nafty, které ještě minulý týden svítily na totemech čerpacích stanic, jsou však pryč. Nyní dosahují ještě vyšších úrovní než před opatřením. „Stát sice může regulatorně zasahovat do cenotvorby, nicméně tržní efekty jsou v současné době natolik silné, že efekt snížení daně nemůže vydržet,“ míní Dominik Rusinko, analytik ČSOB.

Silnými tržními efekty má na mysli především velkoobchodní ceny paliv, které se odvíjejí od trhu s ropou. Ta rapidně roste především kvůli válce na Ukrajině. Minulý týden se na evropských burzách pohybovala kolem 114 dolarů za barel. Tento týden však opět přesáhla hranici 123 dolarů. Jak se bude cena vyvíjet dál, je podle Ivana Indráčka, šéfa Unie nezávislých petrolejářů, nejisté. „Největší proměnná je válka na Ukrajině, záleží především na tom, jak dlouho bude trvat,“ konstatuje Indráček. Kromě války jsou podle něj důležitým faktorem i sankce nebo výše světové poptávky. Sám však přiznává, že je spíše optimistický. 

To se však nedá říct o analyticích z Goldman Sachs. Ti ve zprávě klientům píší: „Očekáváme další nárůst cen ropy v průběhu léta,“ a předpovídají cenu 160 dolarů za barel. 

Srazit ceny benzinu snížením daní se vládám daří jen na chvíli. Naštvaní Britové by mohli vyprávět

3. 6. 2022 ▪ 5 min. čtení

Nárůst cen u velkoobchodníků s pohonnými hmotami je vidět téměř každý den. Například státní společnost Čepro v úterý 31. května prodávala litr benzinu za 38,69 koruny, naftu pak za 37,27 Kč. O den později (středa 1. června), kdy začalo platit snížení spotřební daně o 1,50 koruny, Čepro zlevnilo právě o tuto částku. Jeho velkoobchodní cena benzinu tehdy činila 37,19 koruny, u nafty pak 35,77 Kč. O týden později jako by zlevnění na dani nikdy neexistovalo. Velkoobchodní cena benzinu tento čtvrtek dosáhla 39,64 koruny, nafta se prodávala za 39,24 Kč. Pokud by vláda snížení daně nezavedla, současné ceny u velkoobchodníků by byly zřejmě ještě vyšší.

Řidiči si nicméně na čerpacích stanicích nyní připlatí znatelně více než minulý týden. Podle dat CCS byla ve středu 8. června průměrná cena benzinu 46,55 koruny za litr, nafta se prodávala za 45,77 Kč. Nejnižší cena minulého týdne byla u benzinu 45,67 koruny, u nafty 45,27 Kč. „Stalo se přesně to, co jsme čekali. Tržní faktory, které jsou mimo kontrolu české vlády, převážily nad administrativním zásahem spotřební daně,“ uvádí Rusinko.

Podobná situace už dříve nastala v jiných zemích, kde byla zavedena nižší spotřební daň. Například ve Velké Británii a Irsku. Británie v březnu snížila daň z paliv o pět pencí (1,50 koruny), Irsko daň na benzin snížilo o 20 centů (4,90 koruny), daň na naftu pak o 15 centů (3,70 koruny). Stačilo přitom několik dní, aby se vládní snížení spotřební daně na ostrovech z koncových cen „vypařilo“ a i poté pokračovaly v dalším růstu.

Britský ministr pro obchod, energetiku a průmyslovou strategii Kwasi Kwarteng v otevřeném dopise adresovaném ropnému a energetickému průmyslu v květnu uvedl, že Britové „správně vyjadřují obavy z tempa růstu cen paliva“ a jsou „právem frustrovaní tím, že se snížení daně z pohonných hmot do cen viditelně nepromítlo“. Kwarteng zároveň obchodníkům připomněl jejich morální povinnosti, čímž narážel na to, že řada pumpařů nižší zdanění nepromítla dostatečně do ceny, ale zneužila je k navýšení vlastních marží.

Efekt nižší spotřební daně je však znatelný například v Německu. Tamní vláda totiž přistoupila rovněž od 1. června k mnohem razantnějšímu snížení spotřební daně, která u nafty klesla o v přepočtu o více než 3,50 koruny, u benzinu dokonce o 7,40 Kč. Cena paliva je zde 1,99 eura u benzinu, a 2,0 eura u nafty. Přitom ještě v úterý 31. května, před zavedením státní regulace, se na většině benzinkách cena benzinu pohybovala mezi 2,10 a 2,30 eura za litr a cena nafty okolo 2,10 eura.

Podle Indráčka by při větším zlevnění byla cena paliva nižší i u nás. „Snížení spotřební daně se do cen plně promítlo,“ vysvětluje. Například u nafty však vláda více zlevnit ani nemohla, protože jí to nedovoluje EU. „Unijní direktiva udává minimální daň 330 eur na 1000 litrů nafty. U benzinu je to 359 eur na tisíc litrů, tam bychom zlevňovat mohli,“ podotýká Indráček.

Jedním dechem však dodává, že vláda podle něj na spotřební daň pohonných hmot neměla sahat vůbec, protože její efekt je minimální, zato ztráta pro státní rozpočet je významná. Ministerstvo financí odhaduje, že úleva spotřební daně na čtyři měsíce přijde stát asi na 4,2 miliardy korun.