Do světového žebříčku škol se dostalo rekordní množství českých univerzit. Skóre jim ale sráží věda

Ještě nikdy nemělo Česko více svých zástupců v celosvětovém žebříčku univerzit, jako nyní. Celkově si však oproti loňskému srovnání pohoršilo. Většina škol zůstala na stejné úrovni, čtyři si pohoršily. Mezi nimi je i Univerzita Karlova. Ta se propadla o 22 příček na 288. pozici ve světě, přesto mezi tuzemskými školami vede. Naopak technicky zaměřené ČVUT (378. místo) a VŠCHT (358. místo) si od loňska polepšily zhruba o 20 příček. Podle britské poradenské společnosti Quacquarelli Symonds (QS), která žebříček vydává, mají české univerzity slabinu zejména v oblasti vědy.

Celkové hodnocení vychází z šesti kritérií, jimiž jsou například reputace mezi zástupci jiných vysokých škol, renomé mezi zaměstnavateli, průměrný počet studentů na jednoho vyučujícího či citovanost vědeckých pracovníků školy. Právě tam spadá oblast vědy a výzkumu.

„V tomto kritériu se žádná z českých univerzit neumístila mezi první světovou šestistovkou,“ upozornil HN zástupce společnosti William Barbieri. Nejblíže k tomu má podle něj Masarykova univerzita v Brně. Ta vědeckých úspěchů dosahuje zejména v medicíně, která stojí téměř za pětinou jejich vědeckých prací v posledních pěti letech. Přesto obsadila v celkovém hodnocení 551. až 560. pozici.

Podle rektora Masarykovy univerzity a předsedy České konference rektorů Martina Bareše trpí česká univerzitní věda zejména svou roztříštěností. Pokud by se do několika velkých vysokých škol koncentrovaly nejlepší vědecké týmy, dosahovaly by podle něj školy lepšího hodnocení ve světovém měřítku. „Samozřejmě se takové sjednocení těžko prosazuje, ale z dlouhodobého hlediska k tomu přinejmenším na některých univerzitách směřujeme,“ říká Bareš.

Viceprezident QS Ben Sowter také upozorňuje, že Česko má jeden z nejnižších počtů vysokoškolsky vzdělaných obyvatel na celkový počet populace. „Prioritou českých univerzit by proto mělo být zlepšení své přístupnosti,“ radí Sowter.

Naopak ministerstvo školství výsledky světového žebříčku neřeší. „Absolutní pořadí vysokých škol v žebříčcích je sice mediálně velmi přitažlivé, nicméně pro tvůrce vzdělávací politiky není příliš využitelné,“ říká mluvčí úřadu Aneta Lednová s tím, že každý národní systém vysokého školství má svá specifika a jako celky jsou neporovnatelné.

„Pořadí vysokých škol navíc ovlivňují i nově vznikající univerzity, které jsou velmi štědře financovány z veřejných i soukromých prostředků,“ uvádí. Za příklad dává čínské univerzity, které v posledních letech v žebříčku stoupají. Pekingská univerzita a Univerzita Čching-chua jsou v první patnáctce.

Vědci z Olomouce vyvíjejí výkonnější, „stále mladé“ baterie

11. 3. 2022 ▪ 6 min. čtení

Meziroční pokles nechává v klidu i Univerzitu Karlovu. „Rozdíly ve skóre mezi jednotlivými školami jsou tak malé, že meziroční posuny o deset či dvacet míst nahoru či dolů jsou běžnou záležitostí,“ míní mluvčí univerzity Václav Hájek. Univerzita se zároveň i nadále drží mezi dvěma procenty nejlépe hodnocených univerzit světa.

Celkem se do žebříčku dostalo 16 tuzemských škol, což je rekordní množství. V první tisícovce je Masarykova univerzita (551.–560.), Univerzita Palackého v Olomouci (651.–700.). Na 701.–750. místo dali autoři žebříčku Vysoké učení technické v Brně a Jihočeskou univerzitu v Českých Budějovicích – ta je v hodnocení vůbec poprvé. Do rozmezí 801.–1000. místa se dostala Česká zemědělská univerzita v Praze, Mendelova univerzita v Brně, Technická univerzita v Liberci a Univerzita Hradec Králové.

Co se týče prvních míst světového žebříčku, tak pozici světové jedničky obhájil už pojedenácté za sebou Massachusettský technologický institut (MIT). Na druhé místo postoupila Cambridgeská univerzita, na třetí pozici zůstává Stanfordova univerzita. Poradenská společnost QS, která zpracovává žebříček od roku 2004, letos hodnotila celkem 1418 škol.