Očkování proti covidu zachránilo v Česku přes 62 tisíc životů, tvrdí uznávaná studie

Očkování mělo být „tečkou“ za koronavirem. Pandemie sice vinou vzniku nových variant viru stále pokračuje a aktuálně startuje další vlna, očkování i tak bylo velmi klíčové. Na celém světě podle výpočtů vědců z britského Centra pro analýzu globálních infekčních nemocí zachránilo 14,4 milionu lidí, kteří by bez něj na covid-19 umřeli. V Česku by bez očkování bylo loni trojnásobně více mrtvých než oficiálních 25,5 tisíce obětí.

Práce britských vědců pod vedením Olivera Watsona vyšla na webu prestižního lékařského časopisu The Lancet. Zaměřili se na to, jaký globální dopad měl první rok očkování – 2021. Zatímco ve skutečnosti je za loňský rok hlášených 5,47 milionu obětí covidu, bez očkování by to bylo dle odhadu vědců téměř třikrát více.

Čísla přitom ve skutečnosti mohou být ještě vyšší. Výpočet ovlivnilo, že některým státům chybí pořádný systém lékařských záznamů, a tudíž není každé úmrtí na covid správně zařazeno. Lékaři třeba covid neurčili jako hlavní příčinu smrti, byť bez něj by pacient neumřel. Pokud by byla všechna úmrtí správně určena, byl by podle britských vědců skutečný počet obětí přes 31 milionů – a to v případě, že by nebyly vakcíny. Očkování pak mělo 63 procent z nich zachránit.

Co se týče Česka, tady měla vakcína dle odhadů zachránit přes 62 tisíc lidí. Na srovnání se stejně velkým Portugalskem je ale vidět, že situace mohla být ještě lepší. Zatímco v tuzemsku je naočkováno 64 procent populace, v Portugalsku je to přes 86 procent. Také díky tomu bylo v jihoevropské zemi méně nakažených i mrtvých.

Studie britských vědců navíc ukázala, že nebýt očkování, bylo by Portugalsko i přes přísnější opatření mnohem víc zasažené než Česko. Očkování tam podle vědců zachránilo dokonce 135 tisíc lidí. Rozdíl je daný tím, že Portugalsko má horší zdravotnický systém a výrazně starší populaci, pro kterou by tak byl covid jinak nebezpečnější.

Tato čísla jsou ale jen hypotetická, neboť tým britských vědců ve své práci počítal s tím, že by byla zachována loňská opatření. Dá se ale čekat, že kdyby například v Česku umíraly desetitisíce lidí, opatření budou ve skutečnosti mnohem přísnější.

Zároveň autoři studie zabrali v úvahu potenciální ekonomické škody, které by kvůli takovýmto opatřením vznikly. Jako tomu bylo v roce 2020, kdy ještě nebyly vakcíny, a svět tak musel přistupovat k přísnějším opatřením – třeba úplnými uzávěrami. Tehdy se celosvětový HDP propadl o 3,3 procenta.

Českem se šíří nový, nakažlivější omikron. Slábnoucí průběh nemoci může být předzvěst konce pandemie

1. 7. 2022 ▪ 3 min. čtení

Počet případů spočítali vědci pro každou zemi s ohledem na stáří tamních obyvatel a kapacity zdravotnictví. Důležitá byla také data o skutečných počtech úmrtí, protože díky nim mohli vědci jednoduše vzít v úvahu epidemická opatření. U očkování předpokládali, že jako první dostávali vakcínu vždy ti nejrizikovější obyvatelé, a to včetně zdravotníků, a následně postupně mladší skupiny občanů. Spočítali také účinnost vakcín podle toho, jaká očkovací látka se v dané zemi používala. Aktuální omikron se projevil až k úplnému konci loňského roku, a proto do zkoumaného období příliš nezasáhl.

Tím, že počítali efekt vakcín pro všechny země na světě, ukázal se ale podle autorů výzkumu jeden velký problém. Zatímco v bohatých zemích bylo naočkováno průměrně 69 procent lidí, což zabránilo 77 procentům úmrtí, v chudých zemích byla naočkována jen tři procenta populace, což zachránilo třetinu potenciálních obětí. V chudých státech navíc často chybí pořádná data, a údaje o mrtvých tak mohou být značně podhodnocené. Nejhorší situace je pak celkově v Africe, kde dvě dávky vakcíny dostalo jen pět procent obyvatel.

Cíl Světové zdravotnické organizace (WHO) přitom byl, aby do konce roku 2021 bylo v každé zemi naočkováno minimálně 40 procent obyvatel. To se ale podařilo pouhým 89 zemím. Kdyby byl cíl splněn, bylo by v chudých zemích zachráněno dvakrát více lidí. Pro letošek pak WHO stanovilo, že má být celosvětová proočkovanost alespoň 70 procent. Tak vysokého čísla ale nedosahují často ani bohaté země, natož ty nejchudší.

Vývoj pandemie přitom ukazuje, jak je nerovnoměrná proočkovanost problematická. Nové varianty covidu často vznikají v jižní Africe nebo v Indii. Nové subvarianty omikronu byly poprvé zaznamenány v Jihoafrické republice a problematiku očkování ještě komplikují. Účinnost vakcinační látky od společností Pfizer a BioNTech je v laboratorních podmínkách proti těmto variantám třetinová, než byla proti původnímu omikronu. I proti němu ale očkování fungovalo jen ze 70 procent, pokud měl člověk tři dávky.

Svět tak pravděpodobně čeká očkování čtvrtou dávkou v době, kdy velká část lidí nedostala ani tu první. Další možností jsou nové vakcíny vyvinuté přímo pro omikron. „Pracujeme na schválení upravených vakcín v září,“ uvedla výkonná ředitelka Evropské agentury pro léčivé přípravky Emer Cookeová, podle níž je mezitím důležité zvážit použití staré vakcíny pro čtvrtou dávku aspoň u těch nejzranitelnějších. Přesně tak to plánuje nyní i Česko, které začalo čtvrtou dávkou očkovat v pondělí.