Schodek státního rozpočtu dál stoupá. Deficit bude možná ke konci roku atakovat 400 miliard korun

Schodek státního rozpočtu ke konci července stoupl na 192,7 miliardy korun z červnových 183 miliard korun. Loni ke konci července rozpočet vykázal schodek 279,4 miliardy korun, což byl nejhorší červnový výsledek od vzniku ČR. V pondělí o tom informovalo ministerstvo financí.

Vláda minulý týden schválila novelu letošního rozpočtu se schodkem 330 miliard korun. V březnu sněmovna schválila letošní rozpočet se schodkem 280 miliard korun. Příjmy novelizovaného rozpočtu činí 1,678 bilionu korun, výdaje 2,008 bilionu korun. Sněmovna by novelu rozpočtu měla projednat v září. Vláda má v dolní komoře většinu 108 z 200 hlasů, dá se tak předpokládat, že rozpočet projde.

Celkové příjmy rozpočtu ke konci července meziročně stouply o 8,9 procenta na 911,2 miliardy korun. Celkové výdaje rozpočtu pak meziročně klesly o 1,1 procenta na 1,104 bilionu korun.

Za meziročním zlepšením salda o 86,7 miliardy korun stála podle MF i nadále především menší omezení související s covidem-19 a tomu odpovídající transfery a vládní kompenzace na počátku roku. Příjmové straně pomohly podle úřadu daňové výnosy, které byly meziročně vyšší o více než 17 procent. Na druhou stranu vysoké ceny ovlivnily výdaje například v podobě mimořádné valorizace důchodů či navýšených dávek na bydlení a hmotné nouze, uprchlická krize pak vedla k růstu humanitární pomoci, uvedlo MF.

„Po červnovém zlepšení salda rozpočtu stát v červenci hospodařil s očekávaným mírným deficitem okolo deseti miliard. Schodek 193 miliard je zlepšením salda o 87 miliard proti loňskému roku, který ale určitě není měřítkem, se kterým se chceme porovnávat,“ řekl v pondělí ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Na výdajové straně rozpočtu pokračuje podle něj třetí měsíc silné tempo investiční aktivity státu, které standardně dále zrychluje ve druhém pololetí. Hlavně státní fondy dopravní infrastruktury a životního prostředí získaly už o více než deset miliard více než v loňském roce, uvedl.

Mimořádná daň? Do 30 procent a kromě elektráren i pro banky. Stát by mohl získat až 90 miliard

2. 8. 2022 ▪ 8 min. čtení

„Dobře se proti plánům plní daň z příjmů právnických osob. Ostatní typy daní se vybírají víceméně v souladu s plánem, podobně jako výdaje,“ komentoval čísla analytik společnosti Deloitte Václav Franče. Druhá polovina roku ale bude podle něj náročná. Přibudou výdaje na řešení energetické krize. Také příjmy by se nemusely vybírat tak dobře jako doposud. „Vláda plánuje deficit 330 miliard korun, ale deficit spíše bude atakovat 400 miliard korun,“ odhadl.

K růstu příjmů nejvíce přispěly výnosy daňových příjmů včetně pojistného (o 12,1 procenta) s kladným příspěvkem všech hlavních položek, především daně z přidané hodnoty, pojistného, daní z příjmů právnických osob a spotřebních daní. Naopak poklesly o 10,2 procenta příjmy z Evropské unie a finančních mechanismů. Meziroční srovnání navíc zkresloval loňský výnos z aukce kmitočtů (5,6 miliardy korun).

Běžné výdaje klesly o 20,3 miliardy korun, a to i přes navýšení životního a existenčního minima, dávek na bydlení, mimořádnou valorizaci všech důchodů či jiných sociálních dávek a výdaje související se solidární pomocí uprchlíkům. Už navíc neprobíhá vyplácení protiepidemických balíčků pomoci. Naopak kapitálové výdaje překročily loňskou skutečnost o 8,4 miliardy korun, oznámilo MF.

Na objemově nejvýznamnějších sociálních dávkách, které rostly o 26,8 miliardy korun, se podle něj nejvíce podílely výplaty důchodů (o 22,5 miliardy korun) navýšené lednovou valorizací o 5,2 procenta a mimořádnou červnovou o 6,3 procenta. Z ostatních dávek se zvýšily hlavně dávky pomoci v hmotné nouzi (o 5,2 miliardy korun) v souvislosti s výplatou humanitární dávky.