Češi mají v Berlíně pověst bezproblémových sousedů a spojenců. Na rozdíl od Poláků hystericky nevytahují problémy z minulosti spojené s druhou světovou válkou, nenavážejí se osobně do německých politiků a nehledají za každým vyjádřením kancléře Olafa Scholze německo-ruské spiknutí.
Je ovšem otázka, jestli se takový přístup Česku vyplácí. Zatímco polské vlády si často doslova „vyřvou“ pozornost Berlína, česká tichá cesta se zdá neefektivní – i když to podle informací HN byla právě německá vláda, která sehrála klíčovou roli například při pořizování českého podílu v terminálech na zkapalněný plyn v nizozemském Eemshavenu.
Olaf Scholz přijíždí v pondělí poprvé do Prahy v roli kancléře. Hlavními tématy jeho jednání s českým premiérem Petrem Fialou mají být evropská energetika a válka na Ukrajině. Česko-německá agenda je ale mnohem širší a to, že je kolem ní ticho, neznamená, že všechno funguje bez problémů. Navíc, německá společnost i politická elita právě prožívají geopolitický šok a proměnu, kterou by třeba aktivnější přístup české vlády mohl pomoci trochu tvarovat, protože Němci se v mnoha otázkách – třeba pomoci Ukrajině – zdají poněkud bezradní či přešlapující na místě.
Aniž si klademe nároky na úplnost, předkládáme inspirováni tweetem europoslance Stanislava Polčáka několik témat, u kterých bychom očekávali, že je český premiér při jednání s německým kancléřem zvedne nebo si jich Němci jako dobří sousedi sami všimnou dříve, než si Češi
vezmou příklad z Poláků a spustí kolem nich humbuk.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
