Proč si dávat pozor na burzovní předpovědi?

Michael Burry vydělal na burzovním krachu před čtrnácti lety ohromný balík peněz a zná ho díky tomu prostřednictvím filmu Sázka na nejistotu snad každý investor. Nyní médii rezonuje už několik týdnů jeho předpověď s titulky, že nás čeká na burzách krach všech krachů. Burry prodal kromě jedné všechny své akcie. Trhy od té chvíle klesají. Přišel proto nejlepší čas podívat se do statistik, jak si tito investiční guruové ve veřejných predikcích skutečně vedou.

Co říkají na předpovědi statistiky?

V roce 2017 vyšla studie, jejímž cílem bylo zmonitorovat úspěšnost a přesnost investičních předpovědí 68 investorů a obchodníků, a to na vzorku dat mezi lety 1998 a 2012. Celkově tak výzkumníci zpracovali 6627 předpovědí, které se týkaly primárně vývoje indexu S&P 500. Rozlišovali přitom časové úseky a vyhodnocovali, zdali se předpověď vývoje indexu v daném období skutečně naplnila. Zároveň brali v úvahu fakt, že krátkodobý měsíční vývoj indexu se chová podstatně náhodněji než v delším období. Proto studie přisoudila vyšší váhy delším predikcím, nejvyšší měly ty mezi devíti měsíci a třemi roky.

Výsledky ukázaly, že jen 48 procent předpovědí se naplnilo – tedy házet mincí by vyšlo lépe. Dvě třetiny účastníků ve výzkumu měly přesnost pod 50 procenty, 40 procent tržních věštců se umístilo v přesnosti mezi 40 a 50 procenty. Tři procenta měla skóre pod 20 procenty, naopak šest procent mezi 70 a 79 procenty. Nejlepší skóre činilo necelých 79 procent.

Autoři studie dochází k závěru, že předpovědi vychází podobně, jako kdyby je náhodně generovali. Jejich studie zároveň ověřuje dřívější studii s podobnými výsledky od CXO Advisory Group.

Jak se umístili jednotliví guruové?

Mezi autory ověřovaných předpovědí patří kupříkladu Jim Cramer, jenž je ve Spojených státech známý z pořadu Mad Money od CNBC, kde dává pravidelně své rady nejen k jednotlivým akciím, ale předpovídá také, kam podle něj bude směřovat trh. Úspěšnost jeho předpovědí dosáhla 37 procent, možná i proto vznikl satirický twitterový účet, jenž nabádá investory, aby dělali přesný opak Cramerových doporučení.

Bídné výsledky má ale i známý investor Jeremy Grantham, jenž dosáhl skóre 42 procent. Ze známých jmen je na tom o poznání lépe Ben Zacks, jenž dosáhl úspěšnosti 55 procent. Nejlepší výsledek si připsal John Buckingham, jenž se i dnes dělí o své nápady v médiích. Nicméně za vysokou úspěšností může stát malý vzorek 17 předpovědí. Přesvědčivější úspěšností ve výši 72,5 procenta se chlubí obchodník Jack Schannep.

Na začátku textu zmiňovaný Michael Burry ve studiích zahrnutý není, nicméně jeho predikce burzovních krachů nejsou zase tak nové. Podobně očekával pád trhů a zároveň i třetí světovou válku například v roce 2017. Prorokem krachů je v médiích také hojně citovaný investiční guru Ray Dalio, jenž například v roce 2018 věštil roky nízkých akciových zisků. Ve skutečnosti se stal úplný opak.

Autoři studií uvádí i omezení jejich výzkumu dané zaměřením na veřejné výroky. Jednak to znamená, že směrem ke svým klientům mohou být někteří investoři v predikcích přesnější a jednak je vždy otázkou, jestli za jejich výroky směrem do veřejného prostoru není nějaká skrytá motivace – zaujmout potenciálně nové klienty.

Jak je to s predikcemi výsledků firem?

Odhady vývoje indexu S&P 500 jsou často propojené s odhady ziskovosti jednotlivých odvětví v indexu, a tedy firem. Když dělají banky na konci každého roku predikce na rok následující, tak často postupují směrem zezdola vzhůru, tedy vezmou odhady pro jednotlivá odvětví v indexu a pak odhadují jeho vývoj. Jenže chyby odhadů už na úrovni jednotlivých firem jsou poměrně vysoké. Analýza z roku 1995 prošla půl milionu odhadů ziskovosti z let 1971–1991 na následující čtvrtletí. Měly průměrnou chybu 44 procent na anualizované bázi – kdyby se přepočítala na celý rok. S delším horizontem zpravidla chyba narůstá. Jak se lze dočíst v novějších textech, nejvyšší chybovost odhadů je v letech výrazného propadu nebo růstu.

Obtížnost predikovat výsledky firem je přitom klíčový problém, neboť právě tyto predikce vstupují do modelů, na jejichž základě se často investoři rozhodují, jakou hodnotu má daná akcie. Na to upozorňuje například investor David Dreman, jenž se mimochodem umístil ve zmiňovaném žebříčku investičních guruů v přesnosti předpovědí na čtvrtém místě. Nejnepříjemnější přitom je, že chyba odhadu ve výši pár procent dokáže radikálně změnit hodnotu akcie vybrané firmy.

Jsou všichni investoři úplní břídilové?

Jeden bonmot říká, že astrologové tu jsou jen proto, aby investoři a ekonomové se svými předpověďmi nevypadali tak špatně. Statistiky ukazují, že většina portfolio manažerů je nejen špatná v předpovědích, ale zároveň nejsou schopni překonávat ani akciové indexy. Mezi tím je značný rozdíl. Teoreticky totiž nevadí, že drtivá většina předpovědí investora je špatně, pokud se dokáže alespoň někdy trefit a taková trefa pak vynese tolik, že umí kompenzovat špatné sázky – typicky se tak přistupuje třeba k investicím do biotechnologií. 

Rozsáhlá americká studie, která porovnávala desetiletý výkon aktivně spravovaných podílových fondů s akciovými indexy odpovídajícími jejich investiční strategii, ale ukázala, že trh dokáže dlouhodobě porážet jen menšina takových fondů, konkrétně přibližně třicet procent. Pokud se navíc od jejich výkonnosti odečtou poplatky účtované klientům, zvládne překonat indexy jen dvacet procent z nich.

Asi nejznámějším investorem, který je schopen dlouhodobě porážet trhy, je Warren Buffett. Zatímco index S&P 500 s dividendami ročně posledních 57 let vynáší přes 10 procent, Buffett zvládá přes 20 procent. Jedna ze starších studií dochází k závěru, že schopnost překonávat index může být do jisté míry velkým štěstím, nicméně Buffett jej překonává tak výrazně, že zřejmě nejde o štěstí, ale o jeho výjimečné schopnosti. Byť nutno připomenout, že v posledních letech se Buffettův nadvýnos snižuje nebo ani není – záleží na časovém období. Největší náskok nad indexem získal nejznámější investiční guru světa v 70. a 80. letech minulého století.

Pětistovku měsíčně do indexu? Ne, raději Buffettovi, je s ním zábava a vydělává víc

29. 8. 2024 ▪ 4 min. čtení

Co z toho vyplývá pro drobné investory?

Měli by ignorovat titulky v médiích o tom, že nějaká známá tvář investičního světa věští burzovní apokalypsu. Drobného investora by ani neměly zajímat momentální růsty nebo propady akciových trhů ve smyslu spekulace, kdy do investic naskočit. Nedopadá to dobře, jak ukazují výpočty. Pokud by byl člověk schopný predikovat každý rok nejnižší hodnotu na burze mezi lety 2001 a 2020 a v tomto dně investoval připravené peníze, měl by o 12 procent vyšší výnos než v situaci, kdy by obdržené peníze okamžitě na trhu investoval. Jak ukazují na začátku zmiňované studie, ani lidé živící se dekády investováním neumí dění na trzích předvídat.

Pro drobného investora proto připadá v úvahu varianta investovat, jakmile mu přijdou peníze. S tím se ale pojí nepříjemný psychologický efekt, kdy musí být investor odolný vůči poklesům. Když se špatně trefí na vrcholu, může jím investovaná velká částka hodně ztratit na hodnotě. Alternativou je proto možnost rozdělit připravené částky na menší díly a investovat postupně. Při rozdělení sumy na jednotlivé měsíce by byl výsledek po dvaceti letech horší jen o 0,4 procenta a s mnohem menším náporem na nervy.

Statistiky tak ukazují, že nejlepší je sestavit si portfolio (nebo si jej nechat sestavit), jasně si definovat pravidla a ignorovat různá expertní doporučení a krátkodobé výkyvy na trzích. A pokud dojde k takové události, že se akciové trhy skutečně navždy zhroutí, pak bude svět zřejmě ve stavu, v němž bude mít nejvyšší hodnotu stejně konzerva s masem.

Článek je součástí série odemčených textů vycházejících v rámci seriálu Investiční situace v Investiční rubrice, jejímž partnerem je brokerská společnost XTB.

Pokud chcete dostávat relevantní informace ze světa investic, odebírejte newsletter Peníze HN, jako to dělá už téměř sedm tisíc našich čtenářů.