Plyn za tři sta eur? To nemá cenu podnikat, chemický průmysl v Evropě by to nepřežil

Na málo oborů dopadla současná energetická krize tak tvrdě jako na chemický průmysl a hlavně pak výrobu hnojiv. I když stál desítky eur, představoval plyn až osmdesát procent nákladů na jejich výrobu. V posledních týdnech se prodával až za 340 eur za megawatthodinu. 

Chemičky po celé Evropě tak stojí. „Jejich výroba v Evropě jede na 10 až 15 procent kapacity. Zatím to nikdo moc neřeší, protože hnojiva budou zemědělci potřebovat až na jaře. Pokud se ale výroba jednou přeruší, tak i když se později najede, nedožene se to,“ říká Petr Cingr, místopředseda představenstva Agrofertu a prezident Svazu chemického průmyslu ČR.

Jedinou šancí je podle něj zastropování cen plynu. A to minimálně na úrovni okolo 140  eur za megawatthodinu. 

HN: Co jste si řekl, když ceny plynu vyskočily na 340 eur za megawatthodinu?

Za těchto cen nemá smysl podnikat. Takový nárůst se nedá promítnou do cen výrobků, nikdo je nekoupí. Když se plyn, tuším v září 2019, prodával za čtyři eura, byl to druhý extrém. Jsem ale trochu optimista, protože ty vysoké ceny konečně vedly k tomu, že politici v Evropě začali něco dělat. Plyn za více než 300 eur a elektřina za tisíc eur prostě nejde nechat být. Mluvil jsem nedávno se šéfem německého BASF (největší chemický koncern v Evropě – pozn. red.) a shodli jsme se, že tady už končí legrace a je to likvidační pro celou Evropskou unii. U domácností je ještě možnost plyn nahradit, pro průmysl je to existenční záležitost. Spotřeba plynu se dá omezit u domácností. Průmysl ho ale potřebuje. Nepomůže nám vodík ani nevyrobíme v dohledné době dostatek biometanu. To je realita.