Plynovod z Polska lepší ceny Slovákům oproti Česku nezajistí, ale tady jde o víc

Když ve středu český premiér Petr Fiala oznamoval obnovení jednání o plynovodu z Polska, naši východní sousedé už měli skoro dva týdny hotovo. Díky spolupráci s Polskem se nejen Slovensko, ale i další státy východní a jižní Evropy dočkají možnosti získávat plyn z polského Svinoústí. Česko mezi nimi není. Předchozí vládou Andreje Babiše zastavený plán plynovodu Stork II nás vyloučil z projektu Severojižní propojení, jehož cílem bylo propojit zásobníky zkapalněného plynu (LNG) v polském Svinoústí a na chorvatském ostrově Krk. Plán na propojení plynárenských soustav visegrádských zemí přitom vznikl za českého předsednictví Evropské unie v roce 2009.

Faktem zůstává, že podle dostupných údajů je kapacita na úrovni šesti miliard metrů krychlových ročně, zatímco slovenská spotřeba činí pět miliard metrů krychlových. V případě extrémního scénáře by tedy samotný polský plynovod rozhodně nestačil pokrýt potřeby Slovenska, které není jediným odběrným místem. Stavba, kterou finančně podpořila Evropská unie, byla zahájena v roce 2018.

Rozhovor

Zastropování cen energií na úrovni EU nám asi nebude stačit. Doplníme to na národní úrovni. Náklady? Až 130 miliard, říká Stanjura

8. 9. 2022 ▪ 16 min. čtení

To bylo mimochodem v době, kdy ceny plynu v Evropě byly kolem 26 eur za megawatthodinu. Pro srovnání, v současnosti se ceny pohybují kolem 200 eur za megawatthodinu, tedy téměř na osminásobku. Nejvyšší hodnoty přitom dosáhly v minulém měsíci, a to 350 eur za megawatthodinu.

Samotné propojení a možnost dodávek z terminálu zkapalněného plynu Slovensku oproti Česku znatelně levnější plyn nezajistí. Ale vždy platí, a obzvlášť v krizovém období, kdy vedeme s Ruskem ekonomickou válku, že čím více zdrojů, respektive hustší síť přepravy máme, tím máme konkurenčnější, a tedy lepší podmínky na trhu, včetně vyšší jistoty dodávky. Krátkozrakou politikou minulých vlád se Česko samo o takovou pozici připravilo.