Hokejový klub SK Černošice má ceny energií garantované do konce letošního roku. Co nastane od ledna, si zatím nikdo v oddílu z města u Prahy netroufá odhadovat. „Už v tuto chvíli hospodaříme se starými cenami za energie na hraně. I pokud bychom energie kupovali od roku 2023 za ceny, jak je zastropovala vláda, nebudeme mít na provoz finance za předpokladu, že nedostaneme nějakou podporu,“ říká předseda výkonného výboru SK Černošice Martin Jůzek.

„Potřebovali bychom v době provozu ledové plochy na energie asi 250 tisíc korun měsíčně. Pokud nebudeme disponovat takovou adekvátní finanční podporou, tak budeme muset ukončit náš provoz,“ dodává funkcionář.

Podobně jsou na tom i další tuzemské sportovní kluby a tělovýchovné jednoty. Podle aktuálního průzkumu České unie sportu (ČUS) se do existenčních potíží dostaly kvůli rekordnímu zdražení elektřiny a plynu dvě třetiny ze zhruba 500 oslovených oddílů. Téměř 70 procent klubů pak tvrdí, že pokud se situace na trhu s energiemi nezlepší, budou muset svou činnost ukončit nejpozději v průběhu příštího roku. 

V anketě ČUS oslovila oddíly, které provozují vnitřní sportoviště. Nejčastěji jde o sportovní nebo nafukovací halu, tělocvičnu, zimní stadion nebo plavecký bazén. Výsledky průzkumu zveřejnila ČUS v úterý dopoledne. 

Proti loňskému roku narostly letos klubům náklady na energie v průměru o 135 procent. Tento nárůst představuje průměrně pro jeden sportovní oddíl částku 300 tisíc korun ročně. „Pokud stát nepodpoří sportovní kluby v mnohem větší míře, budou krachovat, uzavírat sportoviště nebo je prodávat,“ uvádí předseda ČUS Miroslav Jansta. „Sportovní kluby a tělovýchovné jednoty jsou v bezvýchodné situaci, protože nemají moc kde ušetřit a většina lidí funguje v této oblasti dobrovolně. A to ještě je potřeba si uvědomit, že státní podpora pro sport se oproti loňsku paradoxně snížila,“ dodává Jansta.

Na pomoc s drahými energiemi připravila Národní sportovní agentura letos v létě 385 milionů korun. Více než 80 procent sportovních klubů v anketě ČUS uvedlo, že získat peníze z této dotační výzvy je pro jejich další fungování existenčně důležité. Kvůli pravidlům na ni však některé kluby nedosáhnou. Nárok na peníze mají pouze oddíly, které mají sportoviště ve svém vlastnictví nebo si ho pronajímají od města, kraje nebo státního subjektu. Sportovní spolky, které si hřiště nebo halu pronajímají třeba u soukromníka, podporu nezískají.   

Podle některých provozovatelů sportovišť jsou takové podmínky neférové a chystají kvůli tomu na agenturu žalobu. „Soudní obranu připravujeme, protože si myslím, že dotační pravidla nesou všechny známky diskriminace,“ uvedl v srpnu pro HN sekretář SK Hamr Jakub Strnad. Spolek provozuje v Praze dva areály v Braníku a Záběhlicích. Jejich součástí jsou velké klimatizované tělocvičny nebo nafukovací haly na tenis.  

Šéf sportovní agentury Filip Neusser nicméně přiznává, že okruh klubů, které na dotaci dosáhnou, zúžil záměrně, aby se státní peníze dostaly především k těm nejzranitelnějším oddílům. „Samozřejmě bychom rádi podpořili všechny subjekty, na které dopadají vysoké ceny energií, ale to bychom potřebovali minimálně dvě miliardy korun, zatímco máme necelých 400 milionů,“ řekl Neusser.

Kvůli extrémně vysokým účtům za elektřinu a plyn hodlají sportovní kluby letos a v příštím roce zvyšovat členské příspěvky. K tomuto kroku se chystá 73 procent z nich. Proti loňskému roku zdraží v průměru o 36 procent. 

Téměř dvě třetiny oslovených klubů a jednot plánují v rámci úspor snížit teplotu na sportovištích, 37 procent z nich pak omezí tréninky dětí. Například návštěvníci bazénů se budou muset během letošní zimy připravit na chladnější vodu. „Aktivní plavci, kteří si přijdou odplavat svých 50 bazénů a půjdou domů, změnu nepoznají, ale komfort pro relaxující lidi se sníží,“ míní předseda představenstva Asociace bazénů a saun Pavel Košnar.