Evropské zemědělství čelí ruské palbě. Potravin je dost, krmení a hnojiva chybí

Statistiky prozatím evidují 40 tisíc ovcí, 92 tisíc kusů dobytka, 258 tisíc prasat a 5,7 milionu drůbeže. Právě tolik zvířat bylo zabito na Ukrajině od počátku války – nikoliv však kvůli produkci masa. Ruské rakety a bomby totiž dopadají nejen na ukrajinská města, ale i na vesnice a místní farmy.

Statistiky zveřejnilo ukrajinské ministerstvo zemědělství s tím, že pokud bude válka pokračovat, Ukrajině bude hrozit vážný nedostatek hospodářských zvířat, což se pochopitelně odrazí i na produkci masa a mléčných produktů.

Dopad války na živočišnou produkci na Ukrajině ale není tím hlavním problémem, který musí evropský zemědělský sektor v dnešní době řešit. Ukrajina s Ruskem jsou totiž předními světovými producenty obilovin a kukuřice. A zatímco obchodování s Ruskem je v dnešní době nežádoucí, Ukrajina má kvůli okupaci jen omezenou schopnost zásobovat okolní země pšenicí, kukuřicí a dalšími klíčovými komoditami.

Ukrajinská zemědělská pole se proměnila v pole minová, farmáři jsou terčem útoků. Když už se podaří něco vypěstovat a sklidit, vyvézt potraviny ven ze země je nadlidský úkol. Rusko sice už některým nákladním lodím povolilo opustit ukrajinské přístavy, dohoda o vývozu obilí uzavřená pod dozorem Turecka a mezinárodních organizací je však velmi chatrná.

Výpadek ukrajinské produkce se pak pochopitelně přelévá i do dalších koutů světa. Evropská unie, včetně České republiky, je sice potravinově zabezpečena a nedostatek obilí jí na rozdíl od Afriky či Asie nehrozí, ruce pryč od problémů ale nedává a snaží se pomoci.

„Vzpomínám si na jednání rady EU (rady EU pro zemědělství, na které zasedají ministři zemědělství zemí EU – pozn. red.) v březnu. Tehdy jsme hovořili s předchozím ukrajinským ministrem zemědělství, který řekl, že Ukrajina potřebuje vyvážet asi 5 milionů tun obilí. Na začátku války byl přitom vývoz jen 200 tisíc tun,“ uvedl evropský komisař pro zemědělství Janusz Wojciechowski při návštěvě Prahy v polovině září.

Dnes Ukrajina vyváží zhruba 4,5 milionu tun obilí měsíčně, což je stále daleko za předválečnými 6 miliony. Svůj podíl má na tom i EU, která vytvořila tzv. trasy solidarity, tedy alternativní cesty pro vývoz produktů. Po nich může obilí z Ukrajiny směřovat přes Evropu dále do světa.

Hospodářská zvířata žijí ze zásob

Evropa má sice potravin dost, evropské zemědělské trhy ale čelí v důsledku války jiným výzvám, například nedostatku krmiva pro hospodářská zvířata. Ta potřebují především obiloviny a kukuřici – tedy typické ukrajinské produkty. Téma je natolik vážné, že se dostalo i na půdu Evropského parlamentu.

„Když se podívám na živočišnou výrobu, hrozí nám katastrofa,“ zdůraznil německý europoslanec Martin Häusling (Zelení). „Zemědělci již nyní využívají své zimní zásoby krmiva ke krmení dobytka,“ upozornil politik, který je členem výboru pro zemědělství Evropského parlamentu.

Otázkou podle něj je, co nastane, až zásoby krmení dojdou. Häusling varoval, že některé temné scénáře počítají s vybíjením dobytka a poklesem živočišné produkce v EU, další hovoří o bankrotu zemědělců.

Válka na Ukrajině však není jediným faktorem, který dostupnost krmiv pro zvířata v Evropě ovlivňuje. Zásadním problémem je také sucho. Přestože některé dny byly obzvláště deštivé, evropský kontinent v létě zasáhla série dnů bez deště, která způsobila úrodě neodvratitelné škody. Například obiloviny nemají dostatečně hluboké kořeny, aby mohly čerpat vláhu ze spodních vrstev půdy, pár dní sucha tak pro ně může představovat fatální problém.

Sucho jako společný nepřítel

Podle analýzy zemědělské organizace Farm Europe zažila EU v posledních měsících jedno z nejhorších such. Velké dopady hlásí hned 14 z 27 členských států EU. Mezi nejpostiženějšími zeměmi je přitom i Česká republika. Hrubá produkce obilovin by mohla v EU kvůli suchu klesnout v porovnání s pětiletým průměrem o 4 %, u kukuřice to může být až 13,7 %. V kombinaci s nestabilními dodávkami z Ukrajiny, které se problém sucha rovněž dotýká, se evropští chovatelé hospodářských zvířat ocitají v pasti.

„Na podzim a v zimě budeme muset i nadále velmi citlivě vnímat dopady této situace. Sledovat musíme i rozhodnutí chovatelů, jak budou svá zvířata krmit a kolik je to bude stát a zda se za těchto okolností rozhodnou svá zvířata například prodat,“ varoval na jednání v Bruselu Michael Scannell, zástupce vedoucího generálního ředitelství evropské komise pro zemědělství.

Evropské zemědělské organizace mezitím tlačí EU k tomu, aby farmářům vysoké náklady spojené s válkou a suchem kompenzovala. Brusel již umožnil národním úřadům poskytnout zemědělcům mimořádnou finanční podporu, podle agrárníků to však nestačí. Zemědělci také mohou mimořádně využívat plochy, které by za normální situace museli nechat z ekologických důvodů ležet ladem. Poptávku po obilí a kukuřici tak mohou alespoň částečně nasytit ze svých vlastních polí.

Zemědělcům chybí hnojiva

Válka na Ukrajině dopadla i na obchod s hnojivy, bez kterých se většina zemědělců neobejde. Dosud je dováželi především z Ruska, kvůli sankcím za agresi na Ukrajině si ale musí hledat alternativní dodavatele. Situace v hnojivech tak připomíná problém s dovozem ruské ropy a plynu.

Udržitelné zemědělství

Stáhněte si přílohu v PDF

Eurokomisař Wojciechowski již přislíbil, že EU vytvoří celoevropskou strategii, jejímž cílem bude dostatek hnojiv zajistit, a to především jejich výrobou přímo na území EU. Diskutovali o tom ministři zemědělství na neformálním setkání v Praze 16. září.

Podle sdružení evropských výrobců hnojiv Fertilizers Europe dodávalo Rusko a Bělorusko 60 procent všech hnojiv, která se používají v EU. Obě země jsou ale pod tlakem sankcí a obchod s nimi de facto neexistuje. Alternativním zdrojem by mohlo být východní Německo nebo například Maroko, kde jsou ložiska potaše, ze kterého se hnojiva vyrábějí.

„Téma hnojiv je v podstatě naším denním chlebem,“ prohlásil český ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU‑ČSL), který tento půlrok předsedá radě EU pro zemědělství.

Zajištění hnojiv je zatím pro celý kontinent výzvou, slibovaná strategie zatím nevznikla a zemědělci je zoufale potřebují. K dispozici jsou pouze za vysoké ceny, což zemědělce odrazuje od dalšího podnikání. Ceny by mohl zmírnit alespoň návrh Evropské komise. Ta chce finančně podpořit energeticky náročná odvětví, mezi která se řadí i výroba hnojiv v EU.

„Je to šance, jak podpořit výrobce hnojiv a zároveň snížit cenu pro zemědělce,“ vysvětlil evropský komisař. Návrh však ještě nemá finální podobu a musí jej schválit členské země EU. Na úlevu si tak evropští zemědělci budou muset ještě počkat.

Článek byl publikován ve speciální příloze HN Udržitelné zemědělství.