Zviditelňujeme udržitelné firmy

Vlednu začíná třetí ročník soutěže SME EnterPrize. Pořádá ji Generali Česká pojišťovna a zaměřuje se na malé a střední podniky, které se věnují udržitelnosti. Vítěz získává 100 tisíc korun, druhé a třetí místo pak 70 a 50 tisíc. Finance ale zdaleka nejsou hlavní motivací. Výhrou v této soutěži je především možnost být viděn a získat nové spolupráce.

Na konci října se konalo mezinárodní kolo. Za Českou republiku vyhrál projekt Sady sv. Prokopa. Je to biofarma z Temelína, která se zaměřuje na ekologické zemědělství a nabízí zaměstnání lidem se zdravotním postižením z blízkého okolí. Výbor mezinárodní poroty nazval tyto sady úžasným projektem místní farmy, který je udržitelný a replikovatelný. „Jsme velká firma a chceme společnosti vracet hodnoty zpátky. Podniky, které se věnují udržitelnosti, se snažíme zviditelnit, aby jim to pomohlo v jejich byznysu,“ říká ředitelka soutěže Petra Nováčková.

Letos se v Česku konal druhý ročník této soutěže. Stoupá zájem firem přihlásit se do ní?

Ano, letos se nám přihlásilo třikrát více firem než loni, celkem to bylo téměř devadesát přihlášek. Soutěž je ale mladá, teprve se zavádí. Myslím si, že ve firmách zaměřených na udržitelnost je budoucnost a budeme se tímhle směrem posunovat. I kvůli tomu SME EnterPrize vznikla.

Soutěž se zaměřuje jen na malé a střední podniky. Proč?

Právě tyto podniky jsou páteří ekonomiky (mikropodniky a malé a střední podniky tvoří 99 procent všech podniků v EU – pozn. red.), a proto ony mohou odstartovat velké změny a posunout společnost dopředu.

Firmy, na které se vaše soutěž zaměřuje, mají mít 10 až 250 zaměstnanců, tedy nejedná se o úplné start‑upy, které založí třeba trojice studentů. Proč?

Tak jsme to měli postavené pro tyhle dva ročníky, třetí otevřeme i směrem dolů. Tedy příští rok se budou moci přihlásit i start‑upy a mikropodniky.

Foto: Shutterstock

Velké finále se koná v Bruselu; jak to tam probíhá?

Každý z devíti zúčastněných států do tohoto finále nominuje obvykle tři své zástupce a z nich mezinárodní porota vybere vítěze. Říká se mu „sustainability hero“, letos se tímto hrdinou za Česko staly Sady sv. Prokopa a oceněny byly za to, jakým způsobem fungují pro komunitu kolem sebe. V českém finále naopak vyhrála společnost In‑Eko Team, která se zabývá technologiemi na čištění vody.

Která ekologická témata soutěžící nejčastěji řeší?

Převládají dvě skupiny oborů. Jedním z nich je péče o krajinu, kde jsou často firmy s high‑tech technologiemi, jež pomáhají zemědělcům ušetřit vodu, hnojiva, energie a další zdroje. Tím, že se chovají zodpovědněji, šetří nejen peníze, ale i životní prostředí, protože méně zatěžují půdu i vodní zdroje. Říká se tomu precizní zemědělství. V každém ročníku jsme měli v top desítce několik firem, které se tímto zabývají, patří mezi ně i loňský vítěz, firma CleverFarm. Podle mého názoru je precizní zemědělství velmi slibný obor. Do péče o krajinu patří i firmy, které ekologicky hospodaří, a jsou to například i zmíněné Sady sv. Prokopa. Každý krok, který udělají, mají důkladně promyšlený, aby byl k přírodě co nejšetrnější. Druhým tématem je cirkulární ekonomika. Tyto firmy se třeba specializují na jeden druh odpadu, který nikdo jiný neumí zpracovat. Nebo se naopak zaměřují na opravy výrobků a zabraňují tomu, aby se z použitelných věcí stal odpad. A co tak pozoruji, opravdu se jim daří.

Říkáte, že zásadním benefitem této soutěže je možnost být vidět. Jak to firmy vnímají a pomohlo to nějak loňským vítězům?

Ano, zviditelnění přináší nové obchodní příležitosti, možnost dostat se k obchodním partnerům, navázat nové spolupráce. Je to velmi důležitý rozměr téhle soutěže a také naše velká motivace. Chceme ukázat, že v Česku jsou schopné firmy a že udržitelné podnikání bude i do budoucna svázané s úspěchem. Kdo nedokáže podnikat udržitelně, jako by nebyl. V Česku jsou k tomuto tématu firmy pořád ještě poněkud zdrženlivé a my chceme ukázat, že to jde a že být udržitelný není žádná jaderná věda, ale normální způsob fungování. Chceme proto ty konkrétní příklady z Česka ukazovat a zviditelňovat.

Byznys pomáhá

Stáhněte si přílohu v PDF

Jak konkrétně toto zviditelnění pomohlo loňskému vítězi, firmě CleverFarm?

Oni jsou celkově dost úspěšní, ale konkrétně poté, co se stali „sustainable hero“ v Bruselu, se dostali do kontaktu s vedením skupiny Generali. Naše skupina má v Itálii větší množství zemědělských pozemků a vedení Generali s CleverFarm nyní jedná o tom, jak pomoci s ekologickým hospodařením na těchto pozemcích. Stejně tak je velmi důležitý networking mezi firmami samotnými, když se potkají nejen na mezinárodním finále v Bruselu, ale také v českém finále. V minulých dvou ročnících jsme si všimli, že mezi nimi dochází k neformálním kontaktům a jakmile se potkají dvě firmy, které mají společné téma, začnou spolu naprosto přirozeně komunikovat.

Na jaké překážky tyto malé a střední podniky, které se zaměřují na udržitelnost, nejčastěji narážejí?

Jsou to velmi šikovné firmy a já jsem hrdá na to, kolik takových v naší republice máme. Zároveň jsou ale malé, zaměřují se pouze na svůj obor a jsou v něm skvělé. Ovšem stát po nich chce mnoho dalších věcí, na které jednoduše nemají kapacity ani lidi. Velká korporace má oddělení právní, finanční, daňové a různá další. Ale firma o deseti zaměstnancích tyhle možnosti nemá. Takže čím víc administrativy po ní stát chce, tím víc ji to zdržuje v tom, aby se ve svém byznysu posunula.

Článek byl publikován ve speciální příloze HN Byznys pomáhá.