Chorvatsko se 1. ledna 2023 stane členem Schengenu. Země byla dosud v Evropské unii, její vstup do schengenské zóny je ale novinka. Rozhodnutí o rozšíření skupiny zemí, které mezi sebou zrušily hraniční kontroly, jednomyslně schválili ve čtvrtek ministři vnitra EU na schůzce v Bruselu.

Verdikt je vzpruhou pro Chorvatsko, které coby prázdninová destinace dlouho usilovalo o přičlenění k zóně volného cestování. I pro Čechy jde ale o důležitou zprávu. Až vyrazí příští rok na dovolenou do Chorvatska, jeho hranicemi se Slovinskem či Maďarskem projedou bez zastávky, kontroly odpadnou.

„Pro české občany to znamená velikou úlevu. Znamená to cestování bez pasů, bez hraničních kontrol. Je to opravdu veliké usnadnění letního cestování,“ řekl k tomu český ministr vnitra Vít Rakušan (STAN), který schůzce EU předsedal.

1. ledna 2023 odpadnou kontroly osob na pozemní hranici a na lodích a od 26. března i na domácích letištích. Chorvatsko se stane sedmadvacátou zemí Schengenu; ten momentálně tvoří 22 států EU a čtyři mimounijní země.

Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. Celé díly poslouchejte na

Jde už o druhou novinku při cestě do Chorvatska, kterou se podařilo dojednat během českého předsednictví EU. Už v červenci unie schválila vstup země do eurozóny, a Chorvati tedy od 1. ledna 2023 začínají platit eurem. K Jadranu tak příští rok už bez chorvatských kun.

Vít Rakušan spolu s eurokomisařkou pro vnitro Ilvou Johanssonovou Chorvatům blahopřáli a český ministr si mohl připsat splnění jedné ze svých předsednických priorit. Rozšíření Schengenu vyžaduje souhlas všech členských zemí a ten se Česku v případě Chorvatska podařilo zajistit.

Zároveň ale 8. prosinec 2022 nevstoupí do historie jako den, kdy se dveře do Schengenu odemkly hned třem balkánským státům. Pro připojení Bulharska a Rumunska k zemím, které mezi s sebou zrušily hraniční kontroly, se jednomyslný souhlas nenašel. Proti vstupu Rumunska byla jediná země, Rakousko. Proti Bulharsku dvě, Rakousko a Nizozemsko.

Český šéf vnitra i komisařka Johanssonová neskrývali svoje zklamání z několikahodinové debaty ministrů, během níž se Češi pokoušeli odpor Rakušanů a Nizozemců zlomit, ale bez výsledku. Argumenty obou států proti Rumunsku a Bulharsku označili diplomaté z několika zemí za liché a jdoucí naproti domácím publikům. Kritéria pro vstup do Schengenu obě země podle posudku Evropské komise dávno plní.

„Je mi moc líto, že Bulharsko a Rumunsko také nejsou v Schengenu. Byla to naše priorita,“ prohlásil po jednání Vít Rakušan. „Musím přiznat, že dnešek je pro mě dnem nejen velké radosti nad Chorvatskem, ale také velkého zklamání kvůli Bulharsku a Rumunsku. Obě země splňují všechny podmínky a požadavky,“ doplnila ho Ilva Johanssonová.

Jak se bude v případě odmítnutých států pokračovat, není úplně jasné. Je možné, že lídři Bulharska a Rumunska budou chtít téma přinést na summit EU příští týden v Bruselu a tam případně přesvědčit nizozemského premiéra a rakouského kancléře k ústupu.

Obě nesouhlasící země argumentovaly vysokou nelegální migrací na svém území z takzvané západobalkánské cesty. Čísla z terénu ale jejich tvrzení neodpovídají. „Je to čistý populismus ze strany Rakušanů a Nizozemců. Vychází vstříc předsudkům vůči Balkánu v západní veřejnosti,“ poznamenal mimo záznam diplomat blízký jednáním.

Nahlédněte do zákulisí dění v Evropě a sledujte českou stopu v Bruselu. Odebírejte nejlepší newsletter v Česku věnovaný EU Ředitelé Evropy. Připravují ho pro vás každý týden Ondřej Houska a Kateřina Šafaříková.