Unie se v neděli nad ránem předběžně dohodla na zpřísnění a rozšíření fungování trhu s emisními povolenkami. Má to přispět k tomu, aby se evropská ekonomika stala do roku 2050 uhlíkově neutrální. Kompromis vyjednalo české předsednictví. Vicepremiér Marian Jurečka (KDU-ČSL), který v současné době řídí ministerstvo životního prostředí, dohodu na zpřísnění a rozšíření fungování trhu s emisními povolenkami vítá.

„Je důležité, že se podařilo shodu nalézt, protože klimatická změna nepočká a jsme v situaci, kdy máme obrovskou zodpovědnost za to, co tady zanecháme našim dětem,“ řekl Jurečka.

Jurečka zdůrazňuje hlavně kompenzace, které od roku 2026 bude moci domácnostem poskytovat sociálně klimatický fond. Pro něj se počítá s částkou 86 miliard eur, tedy přes dva biliony korun. Změny na trhu s povolenkami podle ministra zároveň ochrání konkurenceschopnost průmyslu tím, že EU dokáže pravidla uplatnit také na zboží dovážené ze třetích zemí. Od roku 2026 by měla EU zavést takzvané uhlíkové clo, jež mají při dovozu do EU hradit dodavatelé neekologicky vyráběného železa, oceli, hnojiv a dalších produktů.

Největší změnou v reformovaném systému emisních povolenek je rozšíření povinnosti nákupu povolenek také na vytápění a na silniční dopravu. Zpřísnění se nevyhne ani námořní dopravě. Nové obory budou mít povolenky zpoplatněny od roku 2027. Je to o rok později, než počítal původní návrh Evropské komise. Pokud by nadále trvaly současné vysoké ceny energií, zavedení povolenek by se odložilo do roku 2028.

Unie zároveň zrychlí tempo, jakým firmy z různých odvětví – od výroby elektřiny, přes chemičky, sklárny až po ocelárny – budou muset snižovat škodlivé emise. Tyto firmy musí za každou tunu škodlivin vypuštěných do ovzduší koupit jednu povolenku. To jim zvyšuje náklady, což má firmy motivovat k investicím do ekologičtějších technologií. Do konce desetiletí by měly sektory zahrnuté už nyní do povolenkového systému snížit škodlivé emise o 62 procent proti hodnotám z roku 2005. Předchozí cíl byl 43 procent.

Systém obchodování s emisními povolenkami začal fungovat v roce 2005. Podniky z nových členských států, které přistoupily do EU v roce 2004, získaly výjimky a mají určité množství povolenek přidělované zdarma. Postupně se jejich množství snižuje. Podle nejnovější dohody se do roku 2034 bezplatné certifikáty úplně zruší. A začne se s omezováním počtu bezplatných povolenek. Výrazný úbytek nastane v roce 2024, kdy bude staženo 90 milionů povolenek, o dva roky později to bude 27 milionů kusů. Od roku 2024 by měl každoročně počet emisních povolenek klesat o 4,3 procenta. V letech 2028 až 2030 pak o 4,4 procenta 

Cena emisních povolenek tak může dále růst. Už letos v očekávání přísnějších pravidel cena povolenky vystoupila na rekordních 99,22 eura za tunu. Tento týden se cena termínových kontraktů na povolenky v Amsterodamu pohybovala těsně nad 83 eury za tunu. Ještě před pěti lety to ale bylo pětkrát méně.

Hlavní body dohody o emisních povolenkách

  • Do konce desetiletí by měly sektory zahrnuté už nyní do systému povolenek (elektrárny, ocelárny, sklárny apod.) snížit škodlivé emise o 62 procent proti hodnotám z roku 2005. Předchozí cíl byl 43 procent.
  • Do roku 2034 se zruší v EU bezplatné povolenky. Začne se také stahovat počet bezplatných povolenek, poprvé v roce 2024, kdy to bude 90 milionů kusů. V roce 2026 to bude 27 milionů povolenek.
  • Do roku 2025 se má vytvořit mechanismus, jež evropským exportérům pomůže snížit jejich znevýhodnění.
  • Od roku 2027 budou emisní povolenky nově zpoplatněny i pro vytápění budov a silniční dopravu. Pokud budou nadále vysoké ceny energií, odloží se zavedení povolenek o rok. U vytápění budov bude do roku 2030 cena za povolenku omezena na 45 eur za tunu.
  • O zapojení odpadového hospodářství rozhodne Evropská komise do konce roku 2026. Výhledově se počítá s rokem 2028, v případě nepříznivých podmínek v roce 2031.
  • U námořní dopravy se počítá s postupným zaváděním povolenek od roku 2024. Plně bude zavedena od roku 2026.
  • Členské státy mohou do roku 2030 dočasně osvobodit dodavatele od nakupování povolenek pokud podléhají uhlíkové dani na vnitrostátní úrovni. A pokud je jejíž úroveň stejná nebo vyšší než aukční cena emisních povolenek v EU. Pro malé dodavatele paliv budou zavedeny zjednodušené požadavky na monitorování a ověřování.
  • Náklady reformy na spotřebitele i růst cen tepla má kompenzovat klimatický sociální fond. Bude v něm 86,7 miliardy eur (téměř 2,1 bilionu korun). Má financovat například investice do energeticky efektivnějších budov nebo do ekologičtější dopravy.
  • Od roku 2026 se začne v EU vybírat uhlíkové clo, jež mají při dovozu do EU hradit dodavatelé neekologicky vyráběného železa, oceli, hnojiv a dalších produktů.