Ekonomka Karina Kubelková je od července nováčkem v bankovní radě České národní banky, tedy v nejužším vedení hlavní ekonomické instituce v zemi. Od léta je tak součástí sedmičlenného orgánu, který hlasuje o nastavení úrokových sazeb, měnových intervencích a dalších nástrojích boje s inflací. A také například o opatřeních pro stabilitu bank. 

Právě bankovní rada, kterou v létě obměnil prezident Miloš Zeman, má před sebou zásadní úkol: zkrotit růst cen, který lidem znehodnocuje úspory a vnáší do podnikání firem nejistotu. Kubelková v rozhovoru připouští, že model vývoje hospodářství, který centrální bankéři používají jako podklad pro hlasování o sazbách, ukazuje, že by hlavní sazba měla jít ze současných sedmi procent ještě mírně vzhůru. Ona sama ale prozatím preferuje ponechat sazbu na stávající úrovni. Válka na Ukrajině a skokové změny cen energií a komodit jsou podle ní šoky, které nutí centrální bankéře být flexibilní a vnímat vedle modelu i širší hospodářské okolnosti.

HN: Když byl loni v létě oznámen váš nástup do bankovní rady, většina analytiků si lámala hlavu, jaký bude váš názor na měnovou politiku, zejména na zvyšování úrokových sazeb. Vzhledem k vašemu působení v Hospodářské komoře a také vzhledem k práci pro Kancelář prezidenta republiky jsme odhadovali, že budete spíš stát na straně firem čili zvyšování sazeb budete velmi vážit. Kde se vidíte vy sama? 

Ten odhad byl správný. Během mého působení v Hospodářské komoře jsem byla v úzkém kontaktu s českou podnikatelskou veřejností a s exportéry a problémy tuzemských podnikatelů vnímám intenzivně.

Zbývá vám ještě 90 % článku
Předplatné za 30 Kč
  • První 2 měsíce za 30 Kč měsíčně, poté za 179 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se