Když Pavel nebude chtít, na známce být nemusí. Dosud ji měli všichni prezidenti kromě Háchy

Svou poštovní známku měli až na Emila Háchu všichni českoslovenští a čeští prezidenti od Tomáše Garrigua Masaryka po Miloše Zemana. Nyní by ale Česko nemuselo mít na známkách hlavu státu. Spíše než podobizny politiků by nově zvolený prezident Petr Pavel na nových známkách uvítal české pamětihodnosti nebo přírodu.

„Mně se na známkách mnohem více líbí motivy našich hradů, zámků, případně přírodních krás než jednotlivých politiků. Myslím si, že by to tak mohlo zůstat,“ vysvětlil Pavel v rozhovoru pro Radiožurnál.

Zástupci České pošty, která známky vydává, se tento týden sejdou s týmem nově zvoleného prezidenta. „Jsme připravení tu poštovní známku vydat. Pokud ale pan prezident řekne, že známku nechce, prostě nevyjde. Není to žádná povinnost, je to tradice, ale budeme plně respektovat jeho přání,“ sdělil HN mluvčí pošty Matyáš Vitík.

Co čekat od Pavla? Prezident hodlá otevřít Hrad, být civilnější a chodit na vládu

30. 1. 2023 ▪ 5 min. čtení

Pokud by Pavel s vyhotovením známek nakonec souhlasil, mohly by být v oběhu na přelomu března a dubna v nákladu několika jednotek milionů. Nadále nicméně budou platit i ty s končícím prezidentem Milošem Zemanem. „Na poštách jsou ještě řekněme tisíce kusů známek s prezidentem Klausem. Ty také platí. Jsou na nich ale tehdejší ceny. To znamená, že se jich musí vylepit tolik, aby jejich součet odpovídal současnému poštovnému,“ doplnil Vitík.

Poštovní známka s prezidentem Václavem Klausem s tehdejším naceněním.

Foto: Shutterstock

Zájem o známky v průběhu let upadá se snižujícím se zájmem o poštovní služby obecně. Zatímco známky s prvním českým prezidentem Václavem Havlem se vydaly v nákladu 260 milionů, u druhého Václava Klause už to bylo 94 milionů. Známek se Zemanem se vytisklo celkem 13 milionů.

Jediným úřadujícím prezidentem v historii Československa, jehož podobizna nebyla na známkách, byl Emil Hácha. I on se však nakonec dočkal jedné neoficiální v roce 2018. „Byla to ale takzvaná vlastní známka. To znamená, že si soukromý subjekt zaplatil vydání známky a veškeré emise patří jemu. Na poštách ji tedy neseženete,“ upřesnil Vitík.

Vyobrazení hlavy státu na poštovní známce je podle kurátora dokumentace známkové tvorby Poštovního muzea Pavla Kovaříka tradiční spíše pro monarchie. „Často se setkáváme s tvrzením, že československá varianta je podtržením monarchistického nádechu vykonávání úřadu prezidenta,“ říká Kovařík. Důkaz pro to vidí právě v obrovských nákladech, v nichž se známky s prezidenty vždy vydávaly. „Je tam evidentně nějaká snaha budovat kult osobnosti,“ konstatuje odborník. Na druhou stranu ale podle Kovaříka byli vždy prezidenti na známkách vyobrazeni v „republikánském duchu“.

„Vydání prezidentské známky je v podstatě součástí inaugurační slavnosti kromě nás jen na Slovensku,“ dodává Kovařík. Ve zbytku světa je podle něj běžnější, že se často bývalé hlavy státu umístí na speciální známku u příležitosti například nějakého výročí.

Dále jsou podobizny prezidentů na známkách časté v afrických státech s nedemokratickým politickým zřízením, kde právě pomáhají s budováním kultu osobnosti.