Dlouhodobé stárnutí a nefungující generační obměna v zemědělství straší celou Evropskou unii. Obor se potýká s nezájmem mladých lidí, studovat na agronoma či zootechnika jim totiž nedává smysl. Příliš velký důraz na hloubku teoretických znalostí studenty českých škol spíše odrazuje, ve hře přitom není nic menšího než potravinová bezpečnost kontinentu.
České školství se potýká se změnou preferencí u studentů, kteří dnes oproti tradičním oborům dávají přednost zaměření typu obnova venkova či chov koní. V debatě Hospodářských novin o tom promluvil rektor České zemědělské univerzity v Praze Petr Sklenička. „Přímo zemědělci se nás ptají, proč nevezmeme více lidí do těch pravých zemědělských programů jako agronom nebo mechanizátor. My ale bereme do prvního ročníku úplně všechny, více se jich nehlásí.“ Navzdory tomu, že se univerzita snaží, a navzdory aktualizaci studijních oborů a zohledňování nových výzev včetně klimatické změny a adaptace krajiny na ni nebo zaměření na nové technologie se počet absolventů podle Skleničky nijak nezvyšuje.
Miliony do startu
Motivaci potenciální zemědělci nenachází ani ve finanční stránce budoucího podnikání. Návratnost investic v oboru je samozřejmě dlouhodobá, mnohé zájemce ale odrazují také počáteční finanční vstupy do podnikání. „Nedávno jsme ve Společnosti mladých agrárníků aktualizovali podnikatelský plán zemědělce začínajícího úplně od nuly a vyšla nám částka kolem tří až tří a půl milionu korun, aby vůbec mohl zahájit činnost. Znamená to výrazné zadlužení hned na začátku,“ konstatoval David Brož, prezident Společnosti mladých agrárníků. „Neznám žádný jiný obor, který by byl tak náročný na vstupu.“
Společnost mladých agrárníků není spokojena ani se studijními programy, které se dnes na univerzitách se zemědělským zaměřením vyučují. David Brož považuje za zbytečně odrazující vyučovat chemii v takové míře, v jaké se přednáší dnes. Za problematickou označuje i matematiku. „Spousta nadějných lidí právě na těchto předmětech v prvním nebo ve druhém ročníku skončí,“ vysvětluje Brož. „V praxi pro takovou hloubku učiva přitom nenacházím uplatnění,“ dodává Brož.
Souhlasí s ním i Matěj Sklenář z brněnské Farmy Ráječek, který díky dvěma různým ukončeným studiím může porovnat přístup Masarykovy univerzity v Brně s metodikou zemědělské univerzity ve Wageningenu (Wageningen University & Research). „V Nizozemsku je více kladený důraz na řešení problému, převedení modelové situace přímo ze zemědělství, jak by měl člověk postupovat a úlohu vyřešit. U českého školství mám pocit, že se snaží naučit studenty vše dopodrobna, ale už ne jak aplikovat znalosti v praxi.“ Za atraktivní považuje sdružování studentů v komunitách a vytvoření platformy pro komunikaci. „Zemědělství je obor, který potřebuje zmodernizovat, a toto vidím jako jednu z možností, jak obor pro mladé lidi zatraktivnit.“
V praxi pak tato nepříznivá situace vypadá tak, že se například o agronomy jednotlivé podniky doslova navzájem přetahují. „Jde jim o ty kvalitní, ale klidně i o méně kvalitní pracovníky,“ popisuje situaci Vladimír Pícha, manažer projektu „Zemědělství žije!“. „Dneska už nehraje roli ani univerzitní vzdělání. Na hlavního zootechnika, tedy na člověka zodpovědného za celé stádo, stačí být šikovný a mít střední vzdělání. Někdy se dokonce zootechnikem stává i šikovný ošetřovatel, což je velmi špatně. Tito lidé nemají schopnost dalšího rozvoje a vidění souvislostí.“
Zemědělci odcházejí
Předseda Odborového svazu pracovníků zemědělství a výživy Bohumír Dufek nedávno na serveru Euractiv upozornil, že by v příštích deseti letech mohla z důvodu vysokého věku opustit zemědělství až třetina pracovníků. Podniky podle něj budou za tyto odcházející zemědělce hledat náhradu jenom stěží. „V zemědělství dnes skutečně máme více než 50 procent lidí nad 45 let a 12 procent je nad 60 let,“ souhlasí s ním Vladimír Pícha. „Opravdu to problém bude, protože jednak lidé nad 60 let běžně odcházejí do důchodu a u těch, kteří zůstanou, klesá schopnost dalšího samovzdělávání,“ vysvětluje. „Není ojedinělé, že sedmdesátiletý zootechnik stále působí v podniku, protože za něj jednoduše není náhrada.“
Klesající počet zemědělců kopíruje i členská základna Společnosti mladých agrárníků. Od roku 2018 do dnešního dne se snížila z 550 členů na zhruba 450. „S tímto negativním trendem se snažíme bojovat, ale nedaří se nám to,“ konstatuje Brož a má k tomu několik důvodů. Jednak to není jediná organizace, jejímž členem se mladý zemědělec může stát, jednak ve Společnosti mladých agrárníků není členství perspektivní – ve 40 tam jednoduše končíte.
Průběžně omlazované vedení Společnosti mladých agrárníků se snaží řešit problém i na evropské úrovni. Díky podobným uskupením v EU jsou schopni využít vyjednávací sílu až dvou milionů členů podobných organizací. Dle slov Davida Brože je situace podobná v zemědělském oboru napříč celým kontinentem. „Počet mladých lidí se v zemědělství snižuje. Vstřícně vnímáme, že Evropský parlament navýšil rozpočet pro mladé zemědělce o jeden procentní bod, což v konečném důsledku znamená 50 procent z původních financí, protože minulá podpora znamenala dvě procenta národního přídělu. Tyto peníze mají mladým pomoci zapojit se do zemědělské prvovýroby,“ vysvětluje Brož, který si slibuje, že se i díky tomu zvýší počet mladých lidí v zemědělství. „Sice je každá pomoc vítaná, ale především by nás měla zajímat vize naplnění, jestli se budou moci mladí realizovat, najít uplatnění,“ nesouhlasí s tímto názorem Vladimír Pícha. Jako jedno z řešení vidí větší příliv financí do osvěty kolem zemědělství.
Nesnesitelná barevnost zemědělství
A právě o brzkou osvětu jde v první řadě. Na zemědělství se totiž dá nahlížet ze skutečně velkého množství úhlů. Kde Matěj Sklenář z Farmy Ráječek mluví o práci zalité sluncem, ve slamáku na poli a na druhé straně o těžké lopotě v prachu, špíně a zápachu, tam rektor České zemědělské univerzity v Praze Petr Sklenička popisuje vyhraněné vnímání zemědělství jako buďto malé rodinné farmy, nebo velkého zemědělského konglomerátu. Přitom to tak ani zdaleka, dle jeho slov, není. „V rámci osvěty jsem se například na základní škole setkal s názorem, že jídlo se vyrábí v obchodech,“ přichází s dalším úsměvným zážitkem do diskuse Vladimír Pícha.
Stáhněte si přílohu v PDF
České zemědělství nutně potřebuje, aby se v něm především mladí lidé zorientovali co možná nejdříve a zjistili, co vše jim může nabídnout, jak se v něm mohou uplatnit. Škála různých specializací je totiž právě zde enormní. Když například žáka osmého či devátého ročníku základní školy baví moderní technologie, jeho volbou by sice mohla být střední průmyslová škola, ovšem pokud se přihlásí na některou ze středních zemědělských škol, má větší šanci, že podobná zařízení uvidí fungovat přímo v akci. „V praxi takové školy vidíte, jak jsou třeba drony či jiné technologie přímo aplikované, jak se dají používat. Přitom na průmyslovce by se spíše učil nějakou teorii. Střední školy se u nás s využitím technologií zatím moc nepopraly,“ míní Pícha.
O osvětu se mohou přičinit i samotné agrární společnosti. Farma Ráječek několikrát do roka připravuje různé druhy exkurzí, kdy zájemce po farmě provádějí a vysvětlují jim jednotlivé pracovní procesy. „Zatím se na naší farmě setkáváme jenom s pozitivními reakcemi,“ dodává Matěj Sklenář. „Spousta lidí má na zemědělství utvořený nějaký svůj názor a právě osobním kontaktem se nám už mnohokrát podařilo vyvrátit různé stereotypy o zemědělství, které nejsou pravdivé.“
Článek byl publikován ve speciální příloze HN Nová generace v zemědělství.
