Historie je souhra štěstí, mnoha okolností a lidské vůle. Pro současnou situaci v Evropě byl zlomový rok 2014 a chaotické stažení Američanů z Afghánistánu v roce 2021, domnívá se oxfordský historik a znalec střední Evropy Timothy Garton Ash v rozhovoru, jejž poskytl serveru Visegrad Insight a který přinášíme čtenářům HN.

Jak vidíte první rok od naprosté změny dynamiky vztahů v Evropě?

Myslím, že je nyní jasné, že se jedná o událost evropské a světové historie, stejně velkou jako rok 1989. A to je konec toho, co ve své nové knize Vlasti: Osobní dějiny Evropy nazývám „období po zdi“. To začíná pádem Berlínské zdi 9. listopadu 1989 a končí, podle mého názoru, 24. února 2022. To je první část, ale pak je tu otázka, co začalo, a to je samozřejmě méně jasné. Ale za prvé bych řekl, že Ukrajina je teď po celém světě uznávána jako významný nezávislý evropský stát, což ve skutečnosti nikdy předtím nebylo.

Za druhé je zřejmé, že většina Evropanů si uvědomila, že naše bezpečnost pořád závisí na Spojených státech, téměř 80 let po druhé světové válce. Možná by to neměla být pravda, ale je to tak. Tolik o strategické autonomii Emmanuela Macrona.

A za třetí vidíme, že máme šanci, pokud Ukrajina tuto válku vyhraje, že se poprvé posuneme ke skutečně postimperiální Evropě. Tedy k Evropě, která nemá impéria ani v zámoří, jako jsme měli po šest století my, ani na kontinentu. A tak se v této hrozné krizi naskýtá i velká příležitost.

Zbývá vám ještě 80 % článku
Předplatné za 40 Kč na 4 týdny
  • První měsíc za 40 Kč, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se

Zajímají vás další kvalitní články z Hospodářských novin? Výběr těch nejúspěšnějších posíláme každý všední den večer v našem newsletteru 7 v SEDM, který si můžete zdarma přihlásit.