Česko se plnou rychlostí řítí proti rozpočtové zdi. A v parlamentu se debatuje, jak moc ještě šlápnout na plyn

Nepříliš pozorný sledující by při nedávné parlamentní pranici ohledně tempa valorizace důchodů mohl v důsledku okolností, jako jsou jednání do pozdních hodin a „castrovsky“ dlouhá vystoupení řečníků, nabýt dojmu, že se před očima právě odehrává dějinný střet mezi rozpočtovou prudérností a lehkovážností, mezi odpovědností vůči budoucnosti a žitím, jako by nemělo být žádné zítra. To by ale nebylo zrovna blízko pravdy. 

Jakkoliv to v parlamentní vřavě lehce mohlo zaniknout, ministerstvo financí minulý týden zveřejnilo výsledky „hospodaření“ státního rozpočtu za první dva (jen dva!) měsíce letošního roku. Vláda, která si na předvolební plakáty vepsala, že „zastaví zadlužování“, a ještě v říjnu 2021 slibovala, že „každý rok ušetří 100 miliard“, utratila za leden a únor roku 2023 o 120 (!) miliard korun více, než získala na příjmech. Jako referenční rámec uveďme, že v roce 2009, kdy se ekonomika propadla do postlehmanovské recese a nezaměstnanost nebyla chvílemi daleka deseti procent, byl deficit rozpočtu 190 miliard. Za celý rok. Ekonomika sice byla v té době reálně menší, ale zdaleka ne o tolik.