Do důchodu bychom měli jít později, říká ministr Stanjura. Bavme se o věku 67 až 68 let

Ministr financí historicky nepatří k nejoblíbenějším členům kabinetů. A jiné to ani nebude u současného šéfa státní pokladny Zbyňka Stanjury (ODS), který letos hodlá v rozpočtu uspořit 70 miliard korun. Úspory se dotknou téměř všech: dohodářů, majitelů nemovitostí, kuřáků i těch, kteří se v Česku chystají do důchodu. Rušit se mají i některé daňové slevy, například na manželku nebo školkovné – z daně se odečtou náklady za umístění dítěte do mateřské školy.

Rozhodli jste se letos ušetřit 70 miliard, což je zhruba jedno procento HDP, a to trvale, tedy že o to snížíte takzvaný strukturální schodek. Kde se rýsuje největší úspora?

Dokud není domluveno všechno, není domluveno nic. Nějaké dílčí dohody jsou, skončily expertní skupiny, kde jsme identifikovali možné rozpory. Dalo se dohromady asi 65 opatření a ministerstvo financí expertně přepočítalo, kolik by které mohlo přinést na příjmové nebo výdajové straně. Suma těch opatření je mnohem větší než 70 miliard, ale neprojdou všechna. Vycházeli jsme ze všech návrhů Národní ekonomické rady vlády (NERV), k tomu přišly návrhy z jednotlivých ministerstev. Teď budeme jednat v užší skupině a na přelomu března a dubna to dostane vedení politických stran. 

Mnohé věci už veřejně zazněly. Našli jste například shodu na změně sazeb DPH?

Ano, ale stále debatujeme. Má to dvě roviny, které produkty mají být ve snížené sazbě a které ne, a potom jestli mají být snížené sazby jedna, nebo dvě (dnes jsou deset a 15 procent; základní sazba je pak 21 procent – pozn. red.). Jako ministr financí bych raději měl dvě sazby než tři, ještě v opozici jsem to asi pětkrát navrhoval z důvodu zjednodušení daňového systému. Rozpočtově přibližně neutrální by byly dvě sazby 13 a 14 procent. O přínosu pro státní rozpočet bude rozhodovat, které zboží a služby zůstanou ve snížené sazbě. Já bych tam nechal ty, jež splňují sociální, zdravotní nebo jiný význam, který stát považuje za správný.