Místopředseda Evropské komise Frans Timmermans na Twitteru oznámil, že se Německo a Evropská komise dohodly ohledně konce vozů se spalovacími motory.  Po roce 2035 bude dál možné nově registrovat vozy se spalovacími motory, pokud budou tankovat uhlíkově neutrální paliva. Dohodu následně na svém profilu potvrdil i německý ministr Volker Wissing.

Podle německého ministra se dohodu podařilo uzavřít v pátek večer. Předcházela tomu výměna dopisů mezi Berlínem a Bruselem. Německé ministerstvo dopravy ve čtvrtek večer poslalo do Bruselu rozhodující kompromisní návrh a podle informovaných zdrojů ho Evropská komise z velké části přijala, píše deník Süddeutsche Zeitung (SZ). O tom, že je dohoda s EK o možnosti využívat syntetická paliva neboli e-paliva pro spalovací motory i po roce 2035 na cestě, hovořil ve čtvrtek německý kancléř Olaf Scholz.

Klimaticky neutrální e-paliva by podle SZ měla mít svou vlastní kategorii vozidel. Měla by tak být začleněna do nového evropského nařízení. Berlín začátkem března znovu otevřel pravidla dohodnutá v říjnu za českého předsednictví. Mají prakticky znemožnit prodej nových aut se spalovacími motory po roce 2035. Ta sice obsahovala výjimky pro využívání syntetických paliv, Německo však s jejich zněním nebylo spokojeno.

K jeho požadavkům se přidaly i další země jako Itálie, Polsko a Česko. Hlasy Německa a Itálie jsou přitom opravdu zásadní, jde o první a třetí největší ekonomiku EU.

Za naplnění jednoho z výsledků českého předsednictví EU označil dohodu premiér Petr Fiala (ODS). „Vítám, že se v EU podařilo dosáhnout dohody ohledně závazných podmínek pro syntetická paliva do motorů osobních aut. Znamená to, že se nové spalovací motory budou moci prodávat i po roce 2035," napsal agentuře ČTK premiér prostřednictvím vládního mluvčího Václava Smolky.

Dohodu o možnosti registrovat nové vozy se spalovacími motory, pokud budou používat uhlíkově neutrální paliva, označil Fiala za důležitý úspěch, „protože se tím naplňuje jeden z vysledků našeho předsednictví v Radě EU". „Díky tomu získáme také lepší výchozí podmínky pro vyjednávání o navrhované normě Euro 7," dodal premiér.

Podobně se vyjádřil i ministr dopravy Martin Kupka (ODS), podle něhož se podařilo dosáhnout dohody na právní závaznosti výjimky pro syntetická či uhlíkově neutrální paliva. Celé téma bude podle ministra možné uzavřít pravděpodobně už v příštím týdnu a zaměřit se pak na změnu návrhu o emisní normě Euro 7, která by měla od roku 2025 mimo jiné omezit zplodiny oxidů dusíku a pevných částic vypouštěných do ovzduší. Česko ji požaduje změnit, aby neohrožovala občany v dostupnosti především malých aut.

Expremiér a předseda ANO Andrej Babiš naopak řekl, že takovým slibům nevěří a že je třeba „zelený fanatismus" revidovat. Uvedl, že slibům Evropské komise a jejího místopředsedy Franse Timmermanse nevěří. „V minulosti mluvili o biopalivech druhé a třetí generace, při nahrazení výroby elektřiny z uhlí o technologiích, které neexistují," uvedl Babiš.

Syntetické palivo stojí aktuálně 235 korun za litr, podotkl. „Zelený fanatismus, který likviduje Evropu, průmysl a zemědělství, nedopadne dobře, bude tady plno nezaměstnaných," varoval expremiér. Doufá, že volby do Evropského parlamentu přístup EK změní a plán EU dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality bude rozumně revidován.

 Změny v uvažování členských států EU dopadají především na plánování evropských automobilek. Podle Petra Knapa, partnera společnosti EY pro automobilový sektor, nabrala nervozita automobilek ohledně debaty o budoucnosti spalovacích motorů neobvyklých rozměrů.

Je proto podle něj na stole otázka, jestli stojí za to se křečovitě přizpůsobit a do roku 2035 udělat za každou cenu celý automobilový sektor elektrickým, nebo zákaz ještě trochu zmírnit. Navrhuje, aby se v Evropě mohla spolu s elektrickými auty prodávat i plug-in hybridní auta, jejichž vývoj by měl rok 2035 ukončit.