Přemýšlíte o fotovoltaice? Hlavu vám mohou zamotat přebytky energie

Energie vyhnané do závratné výšky ruskou agresí na Ukrajině, snaha investovat peníze a zachránit je před eskalující inflací. Důvodů, proč rapidně roste poptávka po instalaci fotovoltaických elektráren (FVE), může být hned několik. Solární panely přestaly být výsadou nadšenců pro technologie. Než si je ale nainstalujeme na střechy, je dobré o nich vědět co nejvíce.

Fotovoltaická elektrárna na rodinný dům vyjde na desítky až stovky tisíc. Její životnost může být delší než třicet let. V takové časové perspektivě je dobré minimalizovat rizika už na samotném začátku. Existuje několik faktorů, jež je třeba posoudit předem, abyste se snáze mohli rozhodnout, zda za instalaci ve finále nevyhodíte víc peněz, než se vám může výhledově vrátit zpět.

Parametry pro dobrou volbu

Prvním kritériem, s nimž je dobré kalkulovat, je spotřeba elektřiny a její výkon během dne. Od toho se následně bude odvíjet, jak velkou elektrárnu budete potřebovat a jak si ji máte optimálně nastavit. V Česku je fotovoltaika určená především k pokrytí vlastní spotřeby. Proto by elektrárna ve firmě či domácnosti měla spotřebovat většinu elektřiny, kterou sama vyrobí. Jestliže ale vaše spotřeba nepřesahuje dvě MWh ročně, pak už se vám domácí instalace vyplatit nemusí.

Druhým kritériem je pak výběr instalační firmy. Ta kromě samotné realizace zpravidla zařizuje i veškeré „papírování“ spojené s elektrárnou, žádost o dotaci, revizi zařízení a následný servis. S ohledem na množící se stížnosti na nové elektrošmejdy (článek o jejich praktikách najdete na straně 8 – pozn. red.) je lepší vybrat si prověřenou firmu se známou historií.

Budoucí majitele FVE zajímá obvykle také instalovaný výkon. Tedy číslo, které udává maximální výkon elektrárny. Jedná se o součet jmenovitých výkonů panelů tvořících elektrárnu. Sděluje, jakého výkonu by elektrárna dosáhla za standardních testovacích podmínek, což je teplota 25 °C a osvit 1000 W/m².

Jiné číslo, označované jako výroba, udává zase, kolik kilowatthodin elektřiny fotovoltaická elektrárna vyprodukuje. Pro Česko v hrubém odhadu platí, že jeden instalovaný kilowatt fotovoltaiky, což odpovídá zhruba třem až čtyřem panelům, vyrobí v našich podmínkách přibližně 1000 kWh. Na tuto hodnotu mají ale vliv ještě další proměnné – jako je osvit, stínění, orientace a sklon panelů a počasí. Pro dostatečnou výrobu jsou výhodnější střechy orientované na jih.

Akumulátor uloží, co nespotřebujete

Protože možnosti odprodeje nadbytečné energie do sítě distributora jsou v Česku omezené, vyplatí se uložit si přebytečnou elektřinu do akumulačního zařízení. Pro rodinný dům se nabízí hned několik variant. Přebytečná elektřina může posloužit k ohřevu teplé vody. Je ale třeba mít bojler nebo akumulační nádrž na teplou vodu.

Oblíbenou variantou pro využití přebytků jsou i domácí baterie. Přes den se z fotovoltaiky nabijí, večer energii využije domácnost a nemusí ji z toho důvodu odebírat ze sítě. Baterie navíc umožňuje zálohu pro případ výpadku elektřiny. Nevýhodou ovšem je, že si za ni připlatíte desítky tisíc korun.

Nadbytečnou energii můžete použít také k vytápění či ochlazení domu a rovněž k ohřevu vody, když si necháte propojit fotovoltaiku s tepelným čerpadlem. Aby čerpadlo využilo maximum výroby z elektrárny, musí umět všechny tři funkce. Podle Filipa Figaly ze společnosti Solaring by měl návrh skutečně efektivního řešení fotovoltaické elektrárny vždy vycházet z hlubší analýzy energetické náročnosti provozu dané nemovitosti. „Zajímá nás, jaký podíl na spotřebě elektrické energie připadá na vytápění, chlazení, ohřev vody a spotřebiče včetně osvětlení,“ vysvětluje s tím, že výsledkem je pak celkový obraz o stavu a energetické efektivitě nemovitosti. „V poslední době se často setkáváme s neodpovídající spotřebou elektřiny u nemovitostí s tepelným čerpadlem. Problém bývá většinou v nesprávném zapojení čerpadla, kdy díky několika relativně jednoduchým úpravám dokážeme snížit stávající spotřebu až o 40 procent. Přínos FVE na další snížení spotřeby je pak mnohem větší,“ říká Figala. Podle něj je pro návrh efektivního řešení FVE podstatné i pochopení životního rytmu majitelů nemovitosti a způsobu jejího užívání, zejména pro návrh řešení akumulace vyrobené energie a rozhodnutí, zdali půjde do baterií, ohřevu vody nebo jejich kombinace. „Pochopením skladby zdrojů na celkovou spotřebu elektřiny pak může FVE řešení snížit spotřebu energie až o 80 procent,“ uvádí.

Pakliže nemáte záložní zdroje, elektřina, kterou elektrárna vyrobí a domácnost ji nezvládne spotřebovat, přeteče zpátky do sítě. Částka za výkup je přitom minimální, nejčastěji se pohybovala v uplynulých měsících kolem 50 haléřů za kWh. Někde ale není možný vůbec.

Licence, dotace a připojení

Uvažujete‑li nad elektrárnou do maximálního výkonu 10 kW, která bude určená jen pro vaši vlastní spotřebu, žádnou licenci na výrobu elektřiny nepotřebujete. Zároveň ani není nutné, abyste podnikali. Co ale mít musíte, je smlouva o připojení s distributorem a dohoda s obchodníkem s elektřinou o odpovědnosti za odchylku a o výkupu přebytků. Pokud nejste majitelem fotovoltaického ostrovního systému, bude vás zajímat i připojení k síti. Abyste elektrárnu mohli do distribuční soustavy připojit, je třeba zajistit si výměnu stávajícího elektroměru za takzvaný čtyřkvadrantní, který umožňuje měřit a účtovat obousměrný tok elektřiny. Výměnu elektroměru a připojení elektrárny provádí a platí místní distributor.

Tomu všemu by mělo předcházet vyjednání dotace. Bez ní se výstavba fotovoltaické elektrárny domácnostem nevyplatí, návratnost je příliš dlouhá. Podle energetického odborníka Milana Macenauera z EGÚ Brno lze bez dotace reálně uvažovat o návratnosti v délce až 25 let, zatímco s dotací v průměru 11 až 14 let. Nejvýznamnější dotační program je Nová zelená úsporám (NZÚ).

Dotace může pokrýt až 50 procent všech nákladů na pořízení fotovoltaiky. V letošním roce je možné získat maximálně 225 500 korun, tato výše je však určena pouze pro Moravskoslezský, Karlovarský a Ústecký kraj. V ostatních krajích je dotace maximálně 205 tisíc korun. Konkrétní částky jsou určeny podle toho, o jak velkou instalaci se jedná a čím je systém vybaven.

Problémy s připojitelností

Počet žádostí o připojení vlastních solárů k dodávkám do sítě se v posledních letech zvýšil natolik, že to provozovatelům distribuční sítě dělá problémy.

Podle dat Cechu akumulace a fotovoltaiky (CAFT) připojili loni energetici více než 240 megawattů (MW) nových fotovoltaik, což je meziročně téměř čtyřnásobně více. Postaveno, nikoliv ještě připojeno k síti, bylo dokonce přes 300 MW nových fotovoltaik. Letos by měl počet znovu výrazně vzrůst. Předseda CAFT Aleš Hradecký odhaduje, že postaveno by mohlo být až 750 MW nového výkonu.

„Situace je vypjatější zejména na Moravě a ve Slezsku. Zejména kvůli menšímu počtu trafostanic a jejich stáří a technickému stavu,“ uvádí ředitel společnosti Solar Solution Energy Dominik Ondrůšek. V některých případech zašla situace dokonce tak daleko, že žádost o připojení elektrického zařízení k distribuční soustavě distributor zamítl. Zamítnutí může mít několik podob. Jednou z variant je, že distributor jednoduše zakáže fotovoltaiku připojit do sítě a umožní jen takzvané zjednodušené připojení, kdy dotyčný nesmí pouštět žádné přebytky energie do sítě. Druhá možnost spočívá v tom, že distributor povolí poslání přebytků energie do sítě jen do určitého limitu. „Ve třetí alternativě vám distributor připojení zdroje časově odloží,“ dodal Ondrůšek.

Fotovoltaika

Stáhněte si přílohu v PDF

Jeden z distributorů, společnost EG.D spadající do energetické skupiny E.ON, na svých webových stránkách zveřejnil mapu připojitelnosti k distribuční soustavě, na níž zvýraznil oblasti, kde jsou možnosti dalšího připojování FVE pro prodej elektřiny omezené. Pokud se po přiblížení na konkrétní oblast na mapě objeví modře zvýrazněná vedení, znamená to, že na daném místě je možné připojit pouze výrobnu bez možnosti dodávky do distribuční sítě. „I v aktuálně omezených oblastech si klienti mohou pořídit fotovoltaiku, jen teď nemůže být s přetokem do sítě. Až dojde v lokalitě k posílení sítě, oblast se zase otevře a zákazník bude moci upgradovat svou elektrárnu na přetokovou,“ říká Libor Kolář, vedoucí rozvoje a akvizic v EG.D.

Také ČEZ distribuce má několik lokalit, kde už je připojeno velké množství elektráren. „Zatím jsme natrvalo žádnou oblast neuzavřeli, nicméně v některých oblastech jsme skutečně na hranici možností a kapacity,“ přiznala na konci loňského roku mluvčí Soňa Holingerová.

Článek byl publikován ve speciální příloze HN Fotovoltaika.