V právě vydané makroekonomické prognóze Komerční banky hrají – a není to překvapení – klíčovou roli ceny energií. V loňském roce stály za velkou částí toho zlého, co se v ekonomice přihodilo, od propadu nálady domácností na 25leté minimum a klesajících spotřebitelských výdajů po dramatický dopad do hospodaření státního rozpočtu. Nyní se ale vliv cen energií naprosto otočil. Ceny na komoditních trzích jsou zpět na úrovních před válkou na Ukrajině. Pro koncové spotřebitele se situace bude měnit postupně, ale první vlaštovky v podobě nižších nabídek distributorů energií začínají být vidět, i když nyní primárně pro nové zákazníky.

Kvůli příznivějším cenám energií, ale i ústupu problémů v dodavatelských řetězcích a silným datům německého průmyslu a exportů v prvních měsících letošního roku jsme přistoupili k mírné revizi letošního růstu na 0,6 procenta z původně udávaných 0,3 procenta. Na druhou stranu jsme ovšem kvůli silnější koruně a utaženějším měnovým podmínkám po delší dobu museli dolů revidovat růstové vyhlídky pro příští rok, a to z 2,4 procenta na 1,8 procenta.

Recese je definitivně za námi a opravdu byla ohraničená pouze druhou polovinou loňského roku, jak jsme předvídali již v naší lednové prognóze. Byla mělká a pouze technického charakteru. Prakticky se nedotkla trhu práce. Ten nadále zůstává napjatý a nijak ho nerozhodil ani příliv ukrajinských migrantů. Nezaměstnanost bude nízká a mzdový vývoj bude alespoň částečně dohánět loňskou inflaci. Propad reálných mezd vykázaný v loňském roce se letos dramaticky sníží, ani tak to ale na jejich letošní reálný růst nevypadá. To bude až příběh roku 2024.

Příští rok by měl být tím, kdy se inflace vrátí na dvouprocentní cíl centrální banky. Nicméně nebude to zásluhou té části, která je ze strany centrálních bankéřů kontrolovaná, tedy kvůli jádrové inflaci. Ta zůstane zvýšená, nad dvouprocentním cílem. Tím důvodem budou již zmiňované ceny energií. Pouze díky poklesu regulovaných cen tedy ČNB splní v příštím roce svůj cíl.