Řešení energetické krize podle českých boháčů: zrušte emisní povolenky, na ČEZ nesahejte

Čeští dolaroví milionáři by energetickou krizi chtěli řešit zrušením emisních povolenek nebo povolením těžby břidlicového plynu. Naopak zestátnění firmy ČEZ a další výdaje státu, které by mohly zvýšit inflaci, nepodporují. Hlavním důvodem vysokých cen energií je podle nich dlouhodobé zanedbávání investic do energetiky. Vyplývá to z průzkumu J&T Banky Wealth Report 2022. Podle průzkumu se postoje k jednotlivým opatřením mezi bohatými a většinou české společností často liší.

Přes 66 procent tuzemských dolarových milionářů vnímá jako řešení krize zrušení emisních povolenek. Ty si musí kupovat velké průmyslové firmy, které produkují skleníkové plyny. Příjmy z obchodování povolenek jdou státu. Opatření má motivovat podniky ke snižování emisí. V rámci celé společnosti je však důvěra v řešení prostřednictvím zrušení obchodování s povolenkami nižší, zhruba 47procentní.

„Trh s povolenkami je určitě jedním z faktorů, který cenu energií ovlivňuje, není ale nejdůležitější. Jejich zrušení by mělo jen omezený dopad na ceny energií,“ uvedl analytik J&T Banky Milan Lávička.

Téměř každý druhý movitý Čech (49 procent) by podle průzkumu také podporoval těžbu břidlicového plynu v Evropské unii, a to i za cenu, že se neshoduje s unijním cílem udržitelnosti. Všeobecně jsou pak bohatí i obecná populace pro aktivní řešení problému. Pro to, že by se nemělo dělat nic, je jen devět procent společnosti a 11 procent nejbohatších.

Komentář Jana Brože

Hádka s Eurostatem odhalila mizérii vlády. Stát si nedokáže sehnat data, na jejichž základě vyplácí desítky miliard

9. 5. 2023 ▪ 3 min. čtení

Opačný je pak pohled české společnosti a nejbohatších Čechů na možné zestátnění energetické skupiny ČEZ. Jako řešení krize ho uvádí 66 procent Čechů, mezi nejbohatšími to však podporuje jen 37 procent. Lávička v této souvislosti připomněl, že se objevují úvahy o tom, že by případné znárodnění ČEZ mohlo vést k nižším cenám energií pro domácnosti od státu.

„To je ale velmi zjednodušená úvaha. Znárodnění by nevedlo k omezení ekonomických faktorů, které se na energetické burze v Lipsku do cen energií propisují. Vedlo by ale k jednoduššímu vyjednávání o investicích a inovacích, které by pomohly stabilizovat trh a v dlouhodobém horizontu ceny energií snížily. Tyto investice by ale musely být proplaceny ze státního rozpočtu, tedy z peněz daňových poplatníků,“ popsal analytik.

Ceny energií začaly výrazně stoupat zejména po začátku války na Ukrajině. Podle analytiků válka krizi jen urychlila, primární příčinou však není. „Říci, že za vysoké ceny energií může válka na Ukrajině, je příliš zjednodušující. I bez války by krize přišla, protože jsme v Evropě v podstatě neinvestovali do rozvoje energetiky,“ dodal Lávička.