Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) přinesl dlouho očekávané výsledky kontrol cen potravin. U pěti prověřovaných položek (mléka, másla, vajec, mouky a kuřecího masa) ale neodhalil žádné porušení soutěže – tedy zneužití dominantního postavení, náznaky kartelových dohod ani nepřiměřeně vysoké marže. Na zvyšování cen se sice podle předsedy ÚOHS Petra Mlsny podílely všechny části dodavatelského řetězce, trh tím ale pouze reaguje na růst cen vstupů.
Antimonopolní úřad proto nedoporučuje zavedení cenové regulace. „Experimenty s cenovou regulací u potravin ukázaly, že ve výsledku vedou naopak k většímu růstu cen pro spotřebitele, protože dodavatelé dávají přednost vývozu před sycením domácího trhu,“ uvedl Mlsna na úterní tiskové konferenci.
Úřad se tvorbou cen začal zabývat poté, co se potraviny loni na podzim začaly rychle zdražovat. Zároveň v tomto směru obdržel několik podnětů od ministra zemědělství Zdeňka Nekuly (KDU-ČSL), které se cen potravin týkaly. ÚOHS sledoval vývoj od roku 2018 s ohledem na zásadní momenty, jako byla ruská invaze na Ukrajinu nebo začátek energetické krize. Ve zvláštním šetření se nadále věnuje vývoji ceny cukru, na nějž kvůli skokovému zdražení loni na podzim podával Nekula první ze série podnětů.
Ministr největší podíl na zdražování opakovaně přisuzoval obchodníkům. Jejich zástupci ze Svazu obchodu a cestovního ruchu (SOCR) se tak nyní dožadují omluvy. „Antimonopolní úřad prokázal to, co jsme říkali od počátku – že obchody nejsou viníkem rychlého růstu cen potravin v České republice,“ uvedl prezident SOCR Tomáš Prouza.
Ministr zemědělství se ale omlouvat nehodlá. „Zatímco před rokem stačilo obchodníkům přirazit si na jednom vajíčku jednu korunu, na začátku letošního roku si již přiráželi dvě koruny. I laik pozná, že se zde něco odehrává,“ namítl Nekula na úterní tiskové konferenci. Za podobně podezřelé stále považuje loňské zdražení cukru.
Prouza zároveň ze zdražování obvinil zemědělce. „Po dnešku by mělo být každému jasné, že na kritické situaci posledního roku a půl masivně vydělaly velké české agroskupiny,“ uvedl. Jeho kritiku zástupci zemědělců z Agrární komory a Zemědělského svazu (ZS) odmítli. ÚOHS podle předsedy ZS Martina Pýchy naopak „potvrdil, že je trh zemědělských podniků natolik rozdrobený, že žádný podnik nemá takovou tržní sílu, jakou mají obchodní řetězce“.
Antimonopolní úřad oslovil v rámci šetření více než 200 firem ze všech částí dodavatelského řetězce a přes 14 oborových svazů. Podle závěrů šetření mají na růstu cen největší podíl zemědělci, kterým rostly marže nejvýrazněji. Zároveň se jim však také nejvýrazněji zvedly náklady na všechny vstupy od mezd přes krmiva, hnojiva a zemědělskou techniku až po paliva a energie. „Obchodní marže zpracovatelů a obchodníků se pohybují v podobných úrovních, zpravidla však mírně ve prospěch marží obchodníků,“ uvedl úřad v kompletní zprávě k šetření.
Ceny potravin příjemně překvapily. V dubnu stáhly inflaci na nejnižší hodnotu od loňského března
Ceny vstupů podle úřadu nicméně rostly všem článkům dodavatelského řetězce a do svých marží je promítli zemědělci, zpracovatelé i obchodníci. Podle Mlsny tak zákazník u některých produktů zaplatí dražší energie hned třikrát – například u mléka, másla, mouky nebo masa. Konkurence ale na trhu funguje, ačkoliv u některých potravin drží část hráčů oligopolní postavení (například v případě zpracovatelů mléka, kde tři subjekty tvoří 60 procent trhu).
Rozdílný vývoj mezi cenami na pultech obchodů a zemědělskými komoditami úřad ve zprávě šetření odůvodnil dlouhodobými dodavatelskými kontrakty a postupným promítáním nákladů z období pandemie covidu-19 a především pak loňského roku, ovlivněného válkou na Ukrajině a energetickou krizí.
Například u kuřecího masa ÚOHS upozornil také na vliv zdražení krmných směsí, které podle jeho zjištění tvoří 70 procent nákladů na chov kuřat. „U kuřecího masa ovlivnila růst cen pandemie ptačí chřipky. U ostatních komodit většina zástupců všech částí řetězce zdůvodňovala růst marží zdražením energií i dopravy v důsledku růstu cen pohonných hmot,“ uvedl místopředseda ÚOHS Petr Solský.
Úřad zároveň upozornil, že na trhu s potravinami jsou v současnosti již patrné známky uklidnění. Podle dat ČSÚ se v dubnu meziměsíčně zlevnilo například mléko (12,3 procenta), vejce (12,9 procenta) nebo zelenina (pět procent). „Situace v roce 2023 by již mohla přinést určitou stabilizaci na trzích a v některých případech i mírný pokles cen,“ napsali zástupci ÚOHS v tiskové zprávě.
Cenám potravin se nicméně antimonopolní úřad hodlá i nadále věnovat a zkoumat případné protisoutěžní jednání. Za zajímavý fenomén označil místopředseda úřadu Kamil Nejezchleb vzrůstající popularitu takzvaných privátních značek, jejichž využíváním se obchodníci stávají v podstatě konkurenty výrobců, od nichž zboží odebírají.
S přispěním ČTK
