Ukrajinci umí ocenit, kdo jim pomáhá ve válce. Pro české firmy to při účasti na obnově země bude výhoda

Z vojenského hlediska se vedou debaty, zda už Bachmut padl, či nepadl, kdo to vlastně zaútočil v Belgorodské oblasti a jestli už odstartovala očekávaná ukrajinská ofenziva. Taková alespoň  byla situace v úterý, když vznikal tento text. Nyní je už možná leccos z výše zmíněného vyjasněno, ale mnoho dalších nejistot naopak přibylo. 

Z byznysového hlediska je alespoň v tom hlavním situace mnohem jasnější – obnova Ukrajiny si vyžádá opravdu hodně peněz. Podle posledních odhadů Světové banky, EU, OSN a ukrajinské vlády přijde rekonstrukce země na 411 miliard dolarů.  A to znamená i hodně byznysových příležitostí, zvlášť pro firmy, které už na Ukrajině působí a nestáhly se zcela ani během války. A také s domicilem ve státech, které Ukrajinu silně podporují. To je i případ České republiky. Tak to aspoň vidí účastníci Fóra Hospodářských novin, jehož tématem byla tentokrát budoucnost válkou zmítané země.

„Česko podporuje Ukrajinu, už dnes je vidět, jak masivní a rozsáhlá česká pomoc Ukrajině je, ať už se bavíme o vojenských, humanitárních nebo jiných formách pomoci. Hodně pomáhají i lidé, stále platí, že lidé posílají peníze do různých sbírek,“ prohlásil hlavní host fóra, ministr zahraničí Jan Lipavský. „Ukrajinci nás mají velice rádi,“ potvrdil ministr, že prostředí je na Ukrajině pro české firmy dobře předpřipraveno.

Poválečná obnova bude skvělé období naší historie, říká zakladatel „ukrajinské Zásilkovny“

29. 8. 2022 ▪ 5 min. čtení

Není to ale tak, že by tuzemský byznys a politika měly splněno a nyní už by stačilo jen čekat na zakázky po uzavření míru, ať už jeho podoba bude jakákoliv. Podle českého podnikatele Petra Krogmana, jehož společnost Agromino na Ukrajině obhospodařuje 42 tisíc hektarů zemědělské půdy a zaměstnává 800 lidí, musí firmy zajímající se o budoucí zakázky už nyní navázat kontakty s ukrajinskou stranou, pokud tam tedy ještě nejsou. „Zopakuji slova prezidenta Zelenského, který říkal, že Ukrajina bude preferovat firmy, které byly na Ukrajině před válkou a během války a které na Ukrajině platily daně. A hlavně odešly z Ruska. Jít na Ukrajinu je zásadní,“ dává Krogman tip zájemcům.

S tím souhlasí vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný. Podle něj představuje krok číslo jedna právě navázání kontaktu s ukrajinským partnerem, který bude zodpovědný za obnovu konkrétní zničené infrastruktury. Zdaleka ne celá země je přitom válkou zasažená ve stejné intenzitě. Zatímco na západě běží život s výjimkou občasného odstřelování v zásadě v obvyklém režimu, některé části východní Ukrajiny jsou opravdu zcela zničené.

Klíčové je v tomto ohledu partnerství Česka s průmyslovou Dněpropetrovskou oblastí na frontové linii. Právě tu při nedávné cestě na Ukrajinu navštívil prezident Petr Pavel a Česko tam také po Kyjevě a Lvově plánuje otevřít diplomatické zastoupení. „Připravujeme generální konzulát v Dnipru, z bezpečnostních důvodů ho tam není možné fyzicky mít, ale lidé se budou postupně připravovat na zastupitelském úřadu v Kyjevě a postupně se tam budou přesouvat,“ připomněl Lipavský. Právě tam vidí nejen šéf české diplomacie největší šance na uplatnění českých firem.

Prostředky na obnovu ukrajinské infrastruktury půjdou z několika zdrojů. V prvé řadě jde o peníze generované v rámci samotné Ukrajiny. Podle vládního zmocněnce pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáše Kopečného poskytnou minimálně desítky, spíše však stovky miliard eur na zvýhodněné půjčky mezinárodní instituce typu Světové banky či Evropské investiční banky. Další peníze poskytnou jednotlivé země včetně Česka, byť v porovnání s mezinárodními a ukrajinskými prostředky půjde o relativně zanedbatelné částky. Podstatné však je, že ukrajinská strana uvidí zájem, a přednost tak nedostanou firmy z jiných zemí jako třeba Polska, které se rovněž silně angažuje ve prospěch Ukrajiny.

V tomto ohledu bude klíčové, jak se k financování obnovy postaví státní Exportní garanční a pojišťovací společnost (EGAP). Ta krytí exportu do válečného území pozastavila bezprostředně po začátku války, aktuálně pracuje na jeho obnovení. Otázkou zůstává, zda to bude otázkou týdnů, nebo spíš měsíců a také jak moc přísná agentura při posuzování exportních příležitostí bude.

Krogman se přimlouvá za to, aby byl EGAP spíš benevolentnější. „EGAP doposud prezentoval, že se musí chovat ekonomicky, to je jeden velký nesmysl. Protože pokud by se mělo jednat o standardní komerční instituci, tak EGAP tady nepotřebujeme. EGAP jako státní instituce by měl přihlížet k bezpečnostním zájmům České republiky a bezpečnostním zájmem Česka je to, že bude existovat Ukrajina jako náš štít vůči Rusku, a přihlédnout k tomu, že ne všechny akce budou ziskové,“ míní Krogman. Kopečný připomněl, že cokoliv na Ukrajině je aktuálně z čistě komerčního hlediska prakticky nepojistitelné. Přesto by podle něj měli minimálně obchodní partneři českých exportérů projít hloubkovou prověrkou.

Důvodem je i to, že korupce představuje na Ukrajině stále problém a otevřené zůstává, co s ní udělá válka. Prognózy se v tomto ohledu ubírají oběma směry, tedy že chaos bojů nešvar ještě více posílí, stejně jako že nově nabyté sebevědomí ukrajinského národa mu umožní s úplatkářstvím konečně zatočit. Aktuálně ale převládá spíše skepse. „Prostředky, které budou plynout na Ukrajinu, budou obrovské a nastavit kontrolu vůbec nebude jednoduché,“ míní někdejší bankéř Petr Krumphanzl, ředitel Ukrajinsko-české obchodní komory.

To však nic nemění na tom, že zájem českých firem podílet se na miliardových projektech rekonstrukce země je obrovský. „Každá koruna se vrátí i s úrokem. Pokud se navíc jedná o produkt vyráběný v České republice, tak za sebou zanechá ještě 40 haléřů do státního rozpočtu přes daně a sociální a zdravotní pojištění,“ dodal Kopečný.