Data, která při práci na počítači vytváříme a posíláme do online světa, za sebou nechávají výraznou uhlíkovou stopu. Obrovské množství dat je totiž třeba zpracovávat, posílat často přes půl zeměkoule a ukládat v obrovských datových centrech. Ta se musí nepřetržitě napájet, protože dvacet čtyři hodin denně posílají informace tam a zpět mezi všemi digitálními zařízeními, ať už jsou to telefony, notebooky nebo tablety.

Podle studie celosvětové neziskové organizace Climate Care z roku 2021 jsou na světě čtyři miliardy aktivních uživatelů internetu. Všechna jejich IT zařízení a přenos dat na internetu jsou zodpovědné za 3,7 procenta celkových světových emisí skleníkových plynů. To je podobná stopa, jakou má například letecký průmysl. Studie rovněž předpovídá, že do roku 2025 se toto číslo zdvojnásobí. Roční světová spotřeba elektřiny pro IT zařízení se tak řadí na třetí místo, hned za spotřebou Číny a USA. A studie je ještě konkrétnější: pokaždé když vyhledáváme, znamená to emise navíc, protože unikátní vyhledávání vyžaduje zapojení hned několika serverů. Kliknutí na jednu průměrnou webovou stránku pak produkuje 1,76 gramu CO₂. Pro srovnání, člověk dýcháním vyprodukuje okolo 900 gramů oxidu uhličitého za den.

„V podstatě každá činnost na internetu od posílání e‑mailu přes vyhledávání informací až po sledování nebo nahrávání videí zanechává uhlíkovou stopu. Udává se, že jedno vyhledání informací na Google Search může mít uhlíkovou stopu až jako uvaření vody na hrnek čaje,“ říká Anna Vaníčková, expertka na udržitelnost z poradenské společnosti KPMG. Dodává, že velké množství fyzických serverů v datových centrech po celém světě potřebuje ke svému fungování a chlazení velké množství energie, která mnohdy pochází z uhlíkově náročných zdrojů. Pokud by člověk měl být důsledný, je podle Vaníčkové třeba kromě spotřeby na provoz datových center zahrnout také uhlíkovou stopu při samotné výrobě a udržování infrastruktury, hardwaru ale i softwaru, na kterých všechny operace běží, a to nejen v datových centrech, ale také u počítačů, mobilů či notebooků každého jednotlivého uživatele. „Nejvyšší uhlíkovou stopu běžných uživatelů internetu podle výzkumů nese streamování a sledování videí,“ dodává Vaníčková. Tomáš Čejka z Katedry číslicového návrhu Fakulty informačních technologií ČVUT v Praze doplňuje, že velmi vysokou energetickou spotřebu má také těžba kryptoměn. Oproti tomu běžný textový e‑mail má stopu zanedbatelnou.

Testuje se podmořský provoz kvůli chlazení

Stejně jako v jiných odvětvích, i v tomto už se ale začíná pracovat na změně směrem k větší udržitelnosti. Datová centra vlastní vlády a státy, ale také soukromé společnosti. Mezi ty největší patří například Amazon či Microsoft.

„Některé státy, jmenovitě třeba Irsko nebo Singapur, už začaly regulovat množství spotřebované energie a vody v datových centrech,“ doplňuje Vaníčková. Navíc mnoho datových center již přechází na obnovitelnou energii nebo zavádí využívání odpadního tepla, které při provozování těchto center vzniká.

Podle Tomáše Čejky z ČVUT platí, že dnešní systémy jsou většinou konstruované tak, aby při malém zatížení spotřebovávaly méně energie.

„Dokonce se v takzvaných cloudových systémech často můžeme setkat s principem dynamického škálování podle potřeby, což znamená, že v danou chvíli při malém provozu běží služby pouze na limitovaném množství zdrojů a nepotřebné zdroje lze automaticky vypnout do doby, než budou potřeba pro obsluhu nových požadavků. I v klidovém režimu však nainstalovaná spuštěná zařízení mají nějakou spotřebu, a pokud se nevzdáme všech moderních služeb, což by znamenalo, že můžeme vše úplně vypnout, této zmiňované uhlíkové stopy se nejspíše nezbavíme,“ konstatuje Čejka.

Dodává, že akademici i firmy každoročně investují ohromné úsilí i finanční prostředky ve snaze navrhnout a realizovat nové technologie, které jsou maximálně úsporné při zachování výpočetního výkonu i paměťových kapacit.

Skutečně potřebujeme z dovolené tisíce fotek a hodiny videí, která budou roky ležet v cloudu? 

Jedno z takových opatření je například samo umístění datových a cloud center. Jejich provozovatelé se snaží najít místa, kde jsou levnější energie a která jsou pro provoz klimaticky vhodnější z pohledu potřeby chlazení.

„Z tohoto důvodu se testuje provoz pod mořem, na hranici polárního kruhu a podobně. Optimalizace provozu těchto datových center je dnes velmi složitá a komplexní disciplína. Řeší se vše od samotné spotřeby zařízení přes optimalizaci chlazení až po efektivitu záložních zdrojů,“ vyjmenovává Petr Loužecký, ředitel úseku cloudu technologické společnosti Algotech.

Jak snížit uhlíkovou stoupu v IT

Neukládejte zbytečné množství fotografií a videí do cloudu. Fotky i videa promazávejte.

Netěžte kryptoměny.

Vypínejte či uspávejte zařízení, s nimiž delší dobu nepracujete.

Opravujte starší zařízení, spíše než kupujte nové. Funkční zařízení darujte někomu, kde jej využije.

Pokud spotřebič nejde opravit, nechte ho ekologicky zlikvidovat prostřednictvím odborných firem nebo sběrných dvorů.

Vypínat videa, recyklovat staré počítače

Ke snížení digitální uhlíkové stopy však může přispět také každý uživatel internetu. Jednoduše tím, že nebude generovat zbytečná data. „Skutečně potřebujeme z dovolené dva tisíce fotografií a tři hodiny videa, které stejně nikdy neprotřídíme a budou nám na disku v cloudu ležet roky, budeme je zálohovat a tak dále?“ ptá se Loužecký.

Druhým příkladem možných úspor je podle něj samotný provoz domácího i firemního IT, kdy naprázdno běží počítače, servery, multimediální centra, často jen pro pocit, že zaměstnanec potřebuje mít přístup hned. „Každé zařízení má režim spánku nebo jej lze vypnout,“ naznačuje Loužecký.

Zařízení se také dají nastavit tak, aby se uspala automaticky po nějaké době neaktivity. Tomáš Čejka doporučuje rovněž nenechávat puštěná videa nebo hudbu, které nikdo nesleduje a neposlouchá.

Práce v IT

Stáhněte si přílohu v PDF

Podle odborníků každý může ke snížení energetické zátěže přispět i takovými drobnostmi, jako je odhlášení z mailing listů a newsletterů, které člověk nečte, pravidelně promazávat staré e‑maily nebo dokumenty, fotky, videa a další soubory uložené na osobních cloudových službách. A pokud člověk sleduje videa, nastavit si automatické vypínání a zavírat záložky s videy, aby neběžela na pozadí.

„A v neposlední řadě bychom měli udržitelně nakládat s hardwarem, tedy s laptopy nebo telefony, starat se o ně, aby co nejdéle vydržely a zbytečně si stále nekupovat nová zařízení, která nepotřebujeme. A když přece jen doslouží, nechat je ekologicky zlikvidovat,“ připomíná Vaníčková.

V programování se navíc v posledních letech začíná používat i pojem udržitelné kódování neboli green code, tedy jakýsi čistý jednoduchý kód. Takzvané zelené kódování vytváří algoritmy s minimální spotřebou energie.

Článek byl publikován ve speciální příloze HN Práce v IT.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist