Česká vláda před nedávnem schválila, jakým směrem bude mířit zhruba 170 miliard korun, které má navíc k dispozici v rámci navýšení Národního plánu obnovy. Finální verze doznala značných změn. Vláda vyškrtla z financování ropovod TAL+ a plynovod Stork II a tím celý plán značně ozelenila. Je to cesta správným směrem. Následovat by nyní ale měly důležité reformy. Bez nich hrozí riziko neproplacení evropských peněz.

Původní verzi Národního plánu obnovy (NPO) vláda schválila v roce 2021 a vyčlenila na něj tehdy 179 miliard korun. Ale v kontextu ruské agrese na Ukrajině představila Evropská komise plán REPowerEU jako snahu nalézt odpověď na řešení energetické závislosti Evropy na zdrojích z Ruska a dalších autoritářských režimů. Proto EU vyčlenila další finanční prostředky. Mimo jiné na podporu energetických úspor, obnovitelných zdrojů energie a na diverzifikaci zdrojů.

Ačkoliv mělo Česko možnost vzít si půjčku až do výše 350 miliard korun, vláda nakonec schválila aktualizaci, která zahrnuje „jen“ 33,4 miliardy ve formě grantů a 137,4 miliardy ve formě půjčky.

Zbývá vám ještě 80 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Všechny články v audioverzi + playlist
Předplatit za 40 Kč
Máte již předplatné?
Přihlásit se

Baví vás číst názory chytrých lidí? Odebírejte newsletter Týden v komentářích, kde najdete výběr toho nejlepšího. Pečlivě ho pro vás každý týden sestavuje Jan Kubita a kromě jiných píší Petr Honzejk, Julie Hrstková, Martin Ehl a Luděk Vainert.