Stát chce rozdat lidem čtyřicet miliard korun. Kdo si požádá, dostane milion korun na zateplení domu. Majitelé starších nemovitostí budou nepochybně vládu vynášet do nebes. Jenže z odstupu nelze než konstatovat, že program, se kterým přišlo lidovci obsazené ministerstvo životního prostředí a který se jmenuje „Oprav dům po babičce“, je krajně problematický. A to nejen proto, že vyvolává ironickou otázku, proč ne dům po dědovi. Když to řekneme v největší možné stručnosti: Účel programu je správný, stejně jako u předcházející „Zelené úsporám“; šetření energiemi je nutné z mnoha důvodů. Ovšem provedení programu správné není. Dát peníze z rozpočtu každému, kdo si řekne, včetně bohatých lidí, je prostě v principu špatně.

A teď trochu podrobněji. Štědrá dotace se dá samozřejmě docela dobře hájit jako projekt ve veřejném zájmu. V době klimatické krize je každá koruna vynaložená na snížení energetické náročnosti a tím na omezení spalování fosilních paliv vynaložena účelně. Navíc dotaci můžeme interpretovat jako investici do energetické bezpečnosti. Čím méně energie budeme spotřebovávat, tím méně budeme závislí na dodávkách surovin z Ruska a jiných nestabilních zemí. Při hodně extenzivní interpretaci by se dalo říci, že tento veřejný zájem převyšuje morální hazard vyplývající z plošného kropení populace veřejnými penězi. Navíc, dodá cynik, jsou to peníze z EU, takže z „našeho“ krev nepoteče. Pravdu má i kolegyně Julie Hrstková, která napsala, že tato dotace není zdaleka to nejhorší z českého dotačního eldoráda.

Jenže pak je tu druhý pohled.

Zbývá vám ještě 50 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se