Vystoupejte ferratou na těžní věž. Pohornická krajina se otevírá turistům

Bývalá těžební oblast mezi Havířovem, Karvinou a Orlovou má zatím stále ještě důlní ráz. Krajinu charakterizují těžní věže a masivní průmyslové budovy, chybí tu obce, pole i silnice, příroda je poznamenaná několika staletími těžby uhlí. Už teď si zde ale místní obyvatelé i návštěvníci mohou všimnout prvních náznaků toho, že se v nadcházejícím období tato oblast výrazně promění. Poslední činné doly čeká v nejbližších letech uzavření a v těch nečinných se začíná probouzet nový život.

Areál bývalého Dolu Barbora například během letošního léta ožil sérií koncertů, přednášek, sportovních a kulturních akcí, které do opuštěného brownfieldu přilákaly stovky návštěvníků se zájmem o historii i budoucnost území.

Báňská vlečka, která tu dříve svážela uhlí z karvinských dolů, už třetím rokem vozí výletníky na vyhlídkové jízdy mezi klíčovými místy takzvané pohornické krajiny. Ta se má do budoucna stát atraktivní zónou, kam budou lidé jezdit za odpočinkem a zábavou. A také centrem nových forem byznysu, který má do bývalého uhelného kraje přinést kapitál.

„Chceme, aby se pohornická krajina stala kolébkou technologického pokroku se silným zázemím pro výzkum a vývoj,“ říká Jan Krkoška, hejtman Moravskoslezského kraje, který proměnu oblasti svěřil do režie společnosti Moravskoslezské Investice a Development (MSID).

Důl vytvoří více energie, než sám potřebuje

Důležitou roli přitom hraje energetická soběstačnost a zaměření na ochranu životního prostředí. Nově plánovaná výstavba – ať už se jedná o turistické nebo podnikatelské objekty – má být uhlíkově neutrální a inspirovat ostatní projekty v oblasti moderní energetiky.

To je i případ budoucího Poho Parku, 22hektarového areálu bývalého Dolu Gabriela, kde má vyrůst turistické a informační centrum s audiovizuální expozicí a prostorem pro volnočasové a kulturní aktivity.

Všechny uhelné lomy na severu Čech necháme zčásti přírodě. Využijeme je i pro energetiku, říká Hladíkův náměstek Tesař

15. 8. 2023 ▪ 8 min. čtení

Nová budova je navržena v duchu cirkulární ekonomiky a téměř výhradně za použití přírodních materiálů. Střecha bude pokryta fotovoltaickou elektrárnou a budova má být celkově energeticky plusová, tedy generovat více energie, než sama spotřebuje. Návrh také počítá s chytrým hospodařením se srážkovou vodou, s povrchem budovy odrážejícím sluneční paprsky a s úsporným systémem stínění a větrání. Cílem těchto řešení je stát se příkladem v rámci transformace širšího regionu. Půlmiliardovou rekonstrukci areálu má z 85 procent pokrýt dotace z Operačního programu Spravedlivá transformace, zbylých 15 procent financuje Moravskoslezský kraj.

Současnému areálu dominují tři památkově chráněné budovy: bývalá strojovna a dvě těžní věže. Ty čeká revitalizace a dostavba nové budovy turistického informačního centra s celoročním zázemím pro návštěvníky oblasti. V podzemí bývalé strojovny se příchozím otevře audiovizuální expozice o staré hornické Karviné a další kulturní aktivity citlivě zasazené do původního kontextu bývalého dolu.

Nedaleko od Dolu Gabriela stojí kostel svatého Petra z Alkantary, známý jako Šikmý kostel ze stejnojmenného románu Karin Lednické. V jeho okolí se počítá s kultivací vodní plochy, vybudováním mola, plovoucího ostrůvku a půjčovny lodiček. „Místo má silný turistický potenciál, zejména pro zážitkovou turistiku,“ dodává Krkoška. V dalších fázích rozvoje regionu by se měl Poho Park propojit pěšími a cyklistickými trasami s dalšími lokalitami pohornické krajiny. Devadesátikilometrová síť nově vybudovaných cyklostezek dovede návštěvníky například ke Karvinskému moři, k zámku Doubrava, DinoParku nebo vodnímu biotopu Kozinec. Jednou z lákavých atrakcí je i plánovaný ferratový výstup na těžní věž.

Důlní brownfield může zarazit odliv obyvatel

Zachovat původní těžební budovy ale není možné ve všech případech. U bývalého černouhelného Dolu Lazy se například plánuje jeho kompletní likvidace a výstavba nového industriálního parku. Tamní budovy a technologie koncipované pro těžbu uhlí jsou totiž těžko uplatnitelné pro jakékoliv jiné komerční využití.

„V minulosti jsme ověřovali využití ve stávajícím stavu, ale nutné úpravy investičně a energeticky přesahovaly náklady na likvidaci a vybudování moderních budov a hal pro dlouhodobé využití. Navíc stávající technický stav byl většinou velice špatný a investoři o ně v tomto stavu nejevili zájem,“ vysvětluje Václav Palička, předseda představenstva MSID.

Pro industriální park Lazy kraj hledá vhodné využití. Po likvidaci současného brownfieldu se musí na místě vybudovat prostor pro nový provoz, který bude vhodný pro budoucí investory. Variantami je proměnit tento 60hektarový areál v centrum cirkulární ekonomiky nebo industriální park, který by dle autorů projektu mohl zvýšit kumulaci firem na jednom místě, což by přineslo pro dané území určité logistické výhody.

Zmíněný cirkulární park byl jednou z možností, o kterých MSID jednalo se správcem majetku, státním podnikem Diamo. „Naším aktuálním záměrem je vytvoření industriálního parku Lazy, který by měl do regionu přinést nové pracovní příležitosti s přidanou hodnotou, což posílí celkový ekonomický rozvoj Karvinska,“ upřesňuje Palička.

Celá proměna území má ovlivnit nejen ráz krajiny, ale také pracovní trh a strukturu obyvatel. Do návrhu koncepce se proto kromě kraje a obcí zapojila řada dalších subjektů, včetně zástupců veřejnosti, škol a místních sdružení. „Obecný trend je, že studenti z Karviné a Orlové jezdí na brigády do Ostravy, mladí do okolí za prací. Naší snahou je připravit plochy na důlních brownfieldech pro příchod firem, které zastaví odliv obyvatel a zvýší jejich ekonomickou sílu, což povede i k rozvoji služeb,“ věří Krkoška.

Harmonogram celého projektu je navržený do roku 2030, v aktuální fázi probíhá příprava předprojektové dokumentace, jednání s investory a otevření krajiny lidem. „První vizuální změnou bude likvidace důlních areálů a obnova historických budov Dolu Gabriela na Poho Park,“ předpokládá hejtman. Na dílčí projekty v rámci rozvoje pohornické krajiny mohou obce, spolky a další subjekty podávat žádosti o dotace až do roku 2025, v rámci programu Spravedlivá transformace je pro ně vyčleněna miliarda korun.

Článek vznikl ve spolupráci se společností Moravskoslezské Investice a Development.