Češi si ve druhém čtvrtletí v průměru vydělali víc, reálná mzda ale klesla posedmé v řadě

Průměrná mzda v Česku se v letošním druhém čtvrtletí zvýšila meziročně o 7,7 procenta na 43 193 korun. Po započtení inflace, která ve stejném období dosáhla 11,1 procenta, se ale mzda reálně snížila o 3,1 procenta. Zaměstnanci si tedy mohli koupit za průměrnou mzdu méně zboží či služeb než před rokem. Reálná mzda klesla sedmé čtvrtletí v řadě. Vyplývá to z údajů, které v pondělí zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Obecně platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou.

„Meziroční poklesy se však zmírňují a za samotný letošní rok by již mzdy reálně neklesaly, příčina tkví v loňské základně. Reálný mzdový růst se odvíjí především od inflace neboli růstu spotřebitelských cen. Ten v letošním druhém čtvrtletí dosáhl 11,1 procenta, což byla značně vysoká hodnota, ovšem nejnižší od prvního čtvrtletí 2022,“ uvedli statistici v analýze.

Doba poklesu průměrné reálné mzdy je podle oslovených analytiků nejdelší v historii ČR. V reálném srovnání se vrátila na úroveň roku 2018. Pokles byl ve druhém čtvrtletí nejnižší od posledního čtvrtletí roku 2021, letos se podle nich zastaví. 

„Tento pokles byl nejmírnější od posledního čtvrtletí 2021, šlo ale již o sedmý pokles v řadě. K tak dlouhému období ztráty kupní síly výdělků v historii Česka (od roku 1993) dosud nedošlo,“ uvedl analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek. V důsledku přetrvávající vysoké inflace klesá kupní síla obyvatel už od konce roku 2021. Za loňský rok o 8,5 procenta, letos za první polovinu roku o dalších 4,5 procenta, doplnil analytik Banky Creditas Petr Dufek.

Medián, tedy střední hodnota mezd, vzrostl proti stejnému období předchozího roku o 7,8 procenta na 36 816 korun, u mužů dosáhl 39 847 korun, u žen byl 33 862 korun. Osmdesát procent zaměstnanců pobíralo mzdu mezi 19 320 a 70 247 korunami.

Další zadlužování, vysoká inflace i růst výdajů. Co by s tím měl stát podle NKÚ dělat?

4. 9. 2023 ▪ 3 min. čtení

Nejvyšší průměrná mzda byla ve druhém čtvrtletí v peněžnictví a pojišťovnictví, kde přesáhla 76 500 korun. Na druhém místě byly informační a komunikační činnosti se mzdou kolem 75 500 korun. Třetí příčku pak s odstupem drží výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu s necelými 63 000 korunami. Naopak nejnižší mzdy jsou v ubytování, stravování a pohostinství, dosahují zhruba 25 500 korun. V administrativních a podpůrných činnostech činí asi 30 000 korun a oddíl ostatní činnosti eviduje mzdu 32 000 korun.

Téměř všechna odvětví zaznamenala u mezd reálný pokles. Jedinou výjimkou byla stejně jako v prvním čtvrtletí energetika, kde nominální nárůst o 13,7 procenta znamenal reálný přírůstek o 2,3 procenta. Ve zpracovatelském průmyslu se pak meziročnímu snížení reálných mezd těsně vyhnula výroba motorových vozidel a výroba elektrických zařízení.

Nejslabší nominální nárůst o 2,9 procenta evidoval oddíl ostatní činnosti. S nárůstem 3,8 procenta následovaly kulturní, zábavní a rekreační činnosti a třetí nejhorší místo náleží vzdělávání, kde mzda nominálně stoupla o 4,3 procenta.