Odkud to teče? Odpadní vody vypouštěné do českých řek zmapuje nově online registr

Potrubí, ze kterého do řeky vytéká odpadní voda neznámého původu, není v Česku výjimečný jev. Letos na jaře proběhlo na vybraném úseku Labe pilotní mapování výpustí a ukázalo se, že zhruba polovina z nich nemá platné vodoprávní povolení. Ministerstvo životního prostředí chce proto vytvořit plošnou databázi, která bude všechny výpusti do vodních toků identifikovat.

Do konce roku 2025 má být takto zmapováno zhruba 2000 kilometrů vodních toků v Česku. „Naše řeky jsou plné života, vodu z nich používáme jak na závlahy zahrad, tak jako zdroj pitné vody, bohužel ale ani třicet let po pádu komunismu často přesně nevíme, co a kde nám do nich teče,“ uvedl při prezentaci pilotního monitoringu výpustí na Labi ministr životního prostředí Petr Hladík.

Situaci má změnit havarijní novela vodního zákona. Ta mimo jiné nově zavádí povinnost vést evidenci všech výpustí do vodních toků. „Díky tomu vznikne digitální registr, který postupně zahrne všechny výpusti ze zdrojů znečištění do vod povrchových. V něm se objeví jednak ty s vydaným povolením k nakládání s vodami, ale zároveň i ty, ke kterým toto povolení z nejrůznějších důvodů vydáno není,“ vysvětlil Hladík.

Registr výpustí má sloužit k monitorování potenciálních zdrojů ohrožení kvality vody a pomůže také při vyšetřování havárií a dohledávání jejich příčin. Přístup k němu budou mít zasahující složky u havárií, kromě vodoprávních úřadů a správců povodí tedy také hasiči, inspekce životního prostředí a policie.

Každá druhá výpust nemá povolení

Data o počtu a stavu výpustí už ministerstvo eviduje z 35kilometrového úseku řeky Labe mezi jezy v Dolních Beřkovicích a Brandýse nad Labem. Tam letos na jaře proběhlo zkušební mapování a testovaly se postupy, jak objekty výpustí co nejefektivněji vyhledávat a zdokumentovat. Na projektu spolupracovalo také ministerstvo zemědělství, státní podnik Povodí Labe a Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka. „Po shromáždění dat z registrů pracovní skupiny z lodě vyhledávaly objekty, z nichž některé byly výpustmi. Po jejich nalezení další pracovníci na břehu geodeticky zaměřili polohu a tvar výpustí a ověřili skutečnost, zda z nich vytéká voda,“ popisuje průběh mapování mluvčí státního podniku Povodí Labe Hana Bendová.

Všechny nalezené výpusti pak bylo potřeba nafotit a zdokumentovat. „V rámci pilotního projektu jsme nalezli 108 objektů. Z nich bylo 47 výpustí kanalizací, zbytek tvořily propustky, odběry vod a podobně. U 30 procent se nepodařilo identifikovat jejich účel a přibližně u poloviny nebylo dohledáno platné vodoprávní povolení,“ shrnuje výsledky průzkumu Bendová.

Pilotní projekt posloužil jako příprava na dokumentování výpustí v širším území. „Závěrečná zpráva obsahuje výsledky mapování v pilotním úseku a shrnuje poznatky pro potřeby budoucího mapování na území celé České republiky. Kromě jiného obsahuje také testovací verzi Registru výpustí pro mapovaný úsek a návrh mobilní aplikace pro sběr dat v terénu,“ říká Pavel Rosendorf, vedoucí odboru aplikované ekologie Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka, který pilotní projekt na Labi vedl. Ústav v nejbližší době vytvoří finální podobu registru a bude zajišťovat jeho správu.

Analýza

Polsko-ukrajinská roztržka je nebezpečím pro celou střední Evropu

21. 9. 2023 ▪ 4 min. čtení

Najít vlastníka, zlegalizovat nebo zaslepit

Mapování výpustí odpadních vod postupně proběhne na všech českých řekách. V Česku je celkem 16 326 kilometrů významných a 86 533 kilometrů drobných vodních toků. Do konce roku 2025 mají správci vodních toků zmapovat prvních zhruba 2000 kilometrů.

„Jsou to úseky v délce pěti říčních kilometrů proti a po proudu od výpusti znečišťovatelů, kteří spadají do režimu IPPC, což jsou provozy s integrovaným povolením k přímému vypouštění odpadních vod. Ti totiž často nakládají s látkami, které jsou podle vodního zákona zařazeny mezi nebezpečné,“ objasňuje Lucie Ješátková, mluvčí ministerstva životního prostředí.

Tyto látky mají vlastnosti, které mohou ohrožovat vodní toky, prostředí, živočichy a rostliny, jež se v lokalitě vyskytují. Kontrolou tak v první fázi mapování projdou ty z nich, kde dochází k vypouštění potenciálně závadných látek a kde může být riziko havárie větší.

Druhá etapa prověří do konce roku 2029 dalších 16 000 kilometrů významných vodních toků a poslední etapa zahrnuje zbývající úseky, aby mapování výpustí pokrylo veškeré vodní toky v Česku. Registr bude nakonec zahrnovat přesné souřadnice každého místa vypouštění odpadní vody, název katastrálního území, název vodního toku, kam výpust ústí, fotodokumentaci, typ vypouštění a případně informaci o tom, zda je výpust aktivní.

U povolených výpustí bude registr ještě evidovat údaje o udělení vodoprávního rozhodnutí s identifikačním číslem a datem platnosti. „Pokud se při sběru údajů v terénu najdou ne­oprávněně umístěné nebo úředně neschválené výpusti, budeme informovat příslušné orgány státní správy, aby vlastníka takové výpusti buď přiměly k jejímu odstranění, nebo k následné legalizaci,“ dodává Bendová.

Z výsledků pilotního mapování vyplývá, že se u významných vodních toků může jednat o každou druhou výpust. U drobných vodních toků se pak dá nelegálních staveb očekávat ještě víc. „Na výpusti, u kterých se nepodaří dohledat vlastníka, bude pohlíženo jako na opuštěnou nemovitost ve smyslu občanského zákoníku, kdy v duchu tohoto zákona začne vlastnická práva a povinnosti k těmto stavbám vykonávat Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových,“ upřesňuje Bendová. U nelegálních staveb bez dohledatelného vlastníka může nakonec dojít i k zaslepení výpusti.

Povinnost evidovat všechny výpusti ošetří připravovaná havarijní novela vodního zákona. Ta reaguje mimo jiné na následky havárie na řece Bečvě v září 2020 a zavádí nové povinnosti pro největší znečišťovatele, kteří vypouští odpadní vody s obsahem zvlášť nebezpečných látek, například kyanidů.

Ti budou nově muset nepřetržitě kontrolovat stav vody vypouštěné do vodních toků, aby se předcházelo haváriím. „Povinnost provádět kontinuální monitoring se bude podle havarijní novely vodního zákona týkat vybraných znečišťovatelů. Ti budou kontinuální monitoring provádět sami, a to z hlediska složení jimi produkovaných a vypouštěných odpadních vod, tedy takových s obsahem zvláště nebezpečných závadných látek, prioritních nebezpečných látek nebo vybraných nebezpečných závadných látek do vod povrchových,“ uvádí Ješátková.

Budoucnost vody a vodárenství

Stáhněte si přílohu v PDF

Havarijní novela vodního zákona zároveň počítá se zvýšením sankcí za nedovolené vypouštění odpadních vod s nebezpečnými látkami. Přímo při mapování výpustí se s preventivní kontrolou kvality vody nepočítá.

„Je to proto, že při mapování výpustí boudou shromažďovány údaje o všech typech objektů, včetně těch, které nemusí být v době mapování aktivní,“ vysvětluje Rosendorf. U řady evidovaných výpustí odpadních vod nicméně pravidelná měření množství i kvality odpadních vod již mnoho let probíhají. Majitelé výpustí tyto údaje pravidelně posílají do celostátních evidencí ministerstva životního prostředí.

„S úpravami emisních standardů se v této novele nepočítá, nicméně požadavky v návrhu aktualizované evropské směrnice o čištění městských odpadních vod zřejmě v blízké budoucnosti vyvolají tlak na úpravy emisních standardů pro některé látky, například fosfor a dusík. Zároveň by se měly začít sledovat i některé nové škodlivé látky,“ dodává Rosendorf.

Havarijní novelu vodního zákona má během letošního podzimu projednat vláda. Její účinnost odhaduje ministerstvo životního prostředí na druhou polovinu příštího roku.

Článek byl publikován ve speciální příloze HN Budoucnost vody a vodárenství.