Maďarská centrální banka minulý týden snížila svou jednodenní depozitní sazbu o jeden procentní bod na 13 procent. Šlo již o pátý takový krok v sérii, jež začala letos v květnu. Polsko poprvé snížilo hlavní úrok počátkem září – o tři čtvrtiny procentního bodu na šest procent. Jde o první dvě centrální banky v Evropské unii, jež začaly úroky snižovat. Maďarsko v tom hodlá pokračovat i v dalších měsících a polská NBP podle všeho sníží sazby alespoň ještě v říjnu.
Střední Evropa přitom vykazuje nejvyšší inflaci v EU. V srpnu Maďarsku náležela pomyslná zlatá medaile, stříbro připadlo české inflaci. Na Polsko vyšla bramborová medaile, když bronz si uzmulo Slovensko. Česká národní banka drží repo sazbu na úrovni sedmi procent – naposledy stabilitu potvrdila minulou středu. Guvernér připustil diskusi o plánu na snižování úroků, odmítl však komentovat výhled na listopad a prosinec. Vliv na rozhodování ČNB budou mít jak čerstvá data z ekonomiky, tak inflační prognóza.
Trh spekuluje, že ČNB sníží úroky ještě letos. Pokud odhady pro rok 2024 pracují s poklesem inflace do oblasti dvouprocentního cíle, tak je vize brzkého poklesu úroků relevantní. Rozhodně při vpředhledícím přístupu k měnové politice. Mějme na paměti, že se změna úroků projeví naplno teprve s odstupem 12 až 18 měsíců.
Jakou čekat příští rok inflaci a kde budou úrokové sazby? Zeptali jsme se ekonomů
Pokud ČNB letos začne snižovat úroky, půjde zřejmě jen o čtvrt procentního bodu v jednom kroku. Maďaři si mohli výrazné poklesy dovolit, neboť snižují úroky z velmi vysokých úrovní, nad zářijovým posunem v Polsku vrtěly trhy hlavou. Nikdo nečeká, že by rozsah prvního snížení sazeb ČNB měl okopírovat kroky v Maďarsku či Polsku. ČNB své úvahy pečlivě komunikuje. Mzdový vývoj i fiskální výhled navíc přinášejí české ekonomice relativně méně inflačních rizik. S mírnou parafrází zde platí, že když tři dělají totéž, není to totéž. Zahájení pozvolného snižování úroků ČNB by nemělo být hrozbou ani pro výhled inflace v tuzemské ekonomice, ani pro důvěru finančních trhů.
