Po několika letech čeká na bankovní radu ČNB diskuse o snižování sazeb. Ve středu, na nejbližším měnověpolitickém zasedání, k tomu sice ještě nedojde, přesto lze očekávat názorový střet, kdy některé hlasy z rady již tento krok připouští, a to ještě letos. Například viceguvernér Jan Frait si jej za určitých podmínek dokáže představit v listopadu nebo prosinci, letošní uvolňování měnové politiky ale nevyloučil takřka nikdo ze sedmičlenné bankovní rady.

Potřebnou podporu může nabídnout listopadová aktualizace prognózy. Nejnovější data naznačují, že vývoj inflace jde zhruba v souladu s poslední projekcí, byť rostoucí ceny ropy mohou výsledky držet o něco výše. Růst mezd je prozatím pomalejší a vzhledem k negativně vyznívajícím předstihovým ukazatelům lze zhoršení očekávat u prognózy na růst HDP. Vzhledem k odhlížení od nákladových šoků tak nová prognóza může velet k relativně rychlému snižování sazeb, a to i přes stále zvýšenou jádrovou inflaci v příštím roce.

I přes dřívější adoraci alternativního scénáře, který počítá s delší stabilitou sazeb, se tak na základě nového výhledu může v bankovní radě najít většina, která letos zvedne ruku pro snížení. Pomalejší snižování, než ukáže prognóza, pak zároveň bude možné prodat jako kompromis, který by měl zabránit koruně ve výraznějším oslabení.

Vody v tomto ohledu již otestovali centrální bankéři v regionu, kdy maďarská centrální banka snižuje jednodenní depozitní sazbu od května a ke snížení hlavní sazby přistoupí v nejbližších měsících. Nečekaný 75bodový cut v Polsku pak rozhýbal zlotý, zhruba tříprocentní oslabení lze ale vzhledem k okolnostem vnímat vlastně jako mírné.

Pokud ČNB dokáže správně odargumentovat potřebu uvolňování měnové politiky, a trhy začne připravovat již na středečním zasedání, může se takový krok obejít bez paniky. Snižování v letošním roce proto i nadále vidíme jako nejpravděpodobnější scénář, a to i přesto, že návrat inflace k dvouprocentnímu cíli bude dle našeho názoru trvat déle, než předpokládá ČNB.