Když jeho kolegové hráli před Plzeňskou filharmonií českou hymnu, aby upozornili na špatné podmínky hudebníků, musel Jan Karásek na poradu ve svém druhém zaměstnání. Nízký plat ho před dvěma lety donutil si najít práci navíc. Proto teď kromě hraní na trombon v orchestru také v Plzeňském kraji obchodně zastupuje Pivovar Ferdinand.

Třicetiletému Karáskovi trvalo dvacet let než dosáhl profesionality, kterou jako hráč ve filharmonii potřebuje. Umělecká škola, konzervatoř, univerzita i nekončící cvičení doma. Orchestr ho ale vždy lákal, a tak před pěti lety opustil lépe placené místo ve školství, a vydal se na konkurz o místo na jevišti. Ten vyhrál, ale aby si vystačil s penězi, musel si přivydělávat třeba za pokladnou v Bauhausu nebo jako číšník v Lokále.

Karáskův případ přitom není ojedinělý. Nástupní plat filharmoniků se pohybuje kolem 25 tisíc korun hrubého a tlačí mnohé umělce k hledání přivýdělku. Podle odboráře Karla Paláta, který ve stejném tělese hraje na basový trombon, představovala před deseti lety u průměrného hudebníka pracovní zátěž jeden celý a jeden poloviční úvazek. To je podle Paláta platné i dnes, údaj vychází ze statistiky, kterou před lety sám zpracoval.

Zbývá vám ještě 80 % článku

Co se dočtete dál

  • Kde si přivydělávají filharmonici?
  • Co konkrétně po vládě požadují?
  • A v čem jim vadí chystaná změna zákona?
Předplatné za 40 Kč na 4 týdny
  • První měsíc za 40 Kč, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se