V Jihočeském kraji zabodovali kytarář a dřevostavby

Jihočeský kraj má podnikatelsky skutečně na co navazovat. Bohatě zastoupen je zde zejména zpracovatelský průmysl s výrobou potravin a nápojů, strojních zařízení a textilu. Pokud jde o turistický ruch, stačí zmínit Šumavu, Lipno, Český Krumlov nebo Třeboň a je hned jasné, že druhý největší kraj v zemi je lákavý jak pro domácí, tak zahraniční klientelu. Víc než třetinu plochy regionu zaujímají lesy, takže nikoho nepřekvapí rozvinutý dřevozpracující průmysl. To se také potvrdilo při vyhlašování krajských výsledků podnikatelských soutěží PwC Firma roku a MONETA Živnostník roku.

Odbornou porotu v Českých Budějovicích nejvíce zaujal kytarář Libor Pražan. „Je to silný příběh, vybral si zaměstnání, které ho těší, živí se rukama, dělá hudební nástroje. Je schopný proniknout s produkty na zahraniční trhy. Jeho práce je stabilní, konkurence ho nedovede jednoduše okopírovat,“ ohodnotil vítěze za porotu Jakub Svatek z MONETA Money Bank. Mezi firmami se prosadila společnost Nema, výrobce dřevostaveb, krovů a vazníků. „Firma má třicetiletou tradici. Je to rodinná společnost, která používá moderní technologie. Významné je, že pracuje s obnovitelnými zdroji. Vytváří přidanou hodnotu, která zůstává v domácí ekonomice,“ okomentoval volbu poroty Igor Wotke z PwC Česká republika. V každém kraji je vyhlašován také vítěz kategorie MONETA Živnostník roku Srdcař, která oceňuje živnostníky, kteří dokázali v podnikání překonat nejrůznější nástrahy osudu, a přeci pracují dál. V Českých Budějovicích toto ocenění získal rovněž Libor Pražan.

Vyhlašování PwC Firma roku 2023 a MONETA Živnostník roku 2023, Jihočeský kraj

Foto: archiv soutěže

Každý nástroj může být lepší než ten předchozí
Libor Pražan,
MONETA Živnostník roku 2023 Jihočeského kraje

Foto: archiv soutěže

V dětství na kytaru sám hrál. Samozřejmě na tu elektrickou. Jako teenager měl i kapelu. A vedle toho ho vždy fascinovala výroba hudebních nástrojů. „Pamatuji si na televizní pořady o stavbě houslí a vždy jsem už jako malý kluk u toho seděl jako přikovaný s otevřenou pusou. Takže to byl dětský sen. Nicméně v mládí jsem dělal restaurátorství historického nábytku a řezbařinu,“ říká Libor Pražan. Někdy kolem roku 2017 si vzpomněl, že chtěl proniknout do taje výroby hudebního nástroje. Že to bude kytara, bylo jasné. „Svůj první výrobek jsem do nedávna měl. Ale přemluvil mě kamarád, výborný kytarista a pedagog. Tak jsem ho s krvácejícím srdcem odprodal. Říkal jsem mu, že jestli jednou udělám díru do světa, tak to bude dobrá investice,“ směje se vítězný živnostník. Aktuálně staví kytaru číslo 38.

„Kytarář, to je umělecký obor a musí tam být nějaký předpoklad. Pokud někdo dokáže napsat text k písničce nebo vytvořit sochu, tak tam musí být něco, čemu obecně říkáme talent. Ten je potřeba neustále prohlubovat a pilovat. Proces je neukončený a nikdy není dáno, že další nástroj, další obraz, další písnička nemůže být lepší než ta předchozí,“ dodává Pražan. To je něco, co ho na oboru baví. Dlouhá léta se zabýval intarzií, takže své kytary často i na přání zákazníka zdobí, což se samozřejmě odrazí na ceně. Studentskou kytaru je schopen vytvořit za 70 tisíc korun, mistrovské nástroje kolem 100 tisíc korun. „Dřevo na kytaru, to je ve všech ohledech výběrový materiál. Na přední desku se používá zejména smrk. Nejčastěji se pořizuje v Alpách, ale také u nás na Šumavě se dá pořídit specifický, trošičku jinak se chová. Zadní deska a boky, kterým se říká luby, tak ty se většinou staví z tropických exotických dřevin,“ přibližuje Libor Pražan. Jsou to různé druhy palisandrů, nejčastější je dnes východoindický palisandr. Velmi oblíbený je madagaskarský, který ovšem začíná být velmi vzácný a velmi drahý. Výrobci, kteří zpracovávají horský smrk pro tvorbu hudebních nástrojů, jsou například v Itálii nebo Rakousku. Optimální je si na to místo dojet, tam člověk může celý den procházet bezpočet přířezů, které jsou už rozdělené na kategorie.

Za naším úspěchem stojí láska ke dřevu
Eliška Janeček Nemravová,
obchodní ředitelka společnosti Nema, PwC Firma roku 2023 Jihočeského kraje

Foto: archiv soutěže

Firma se zabývá výstavbou dřevostaveb, ale také výrobou jednotlivých vazníků nebo krovů. Nedávno začala i s CLT stavbami, jejichž základem je masivní dřevo v podobě tří nebo více křížem lepených jednovrstvých desek. „Ročně postavíme kolem sto padesáti dřevostaveb, sedmdesáti roubenek a vyrobíme asi sedm set střešních konstrukcí. Máme tři výrobní areály, přibližně stovku zaměstnanců a k tomu přidružené montážní party,“ říká Eliška Janeček Nemravová. Firmu založil její otec v roce 1993, později ji převzal její bratr. Staví jak veřejné stavby, jako jsou školky a školy nebo domovy seniorů, tak i rodinné domky. „V současnosti ve firmě pracuje moje máma jako hlavní ekonom a starší brácha je výkonným ředitelem. Jeho manželka má na starosti mzdy a fakturaci.

Druhý bratr pracuje jako technický ředitel CNC výroby. Můj manžel je ředitelem jednoho z našich výrobních závodů. V managementu firmy se snažíme mít převážně rodinu a kamarády. Bereme práci jako místo, kde rádi trávíme čas,“ popisuje obchodní ředitelka vítězné firmy. Dříve různé materiály nakupovali. Například kulatina se vyváží z Čech do Rakouska, tam se opracovává a vrací za velké peníze zpět. „To samozřejmě nebylo ideální. Vybudovali jsme si proto třetí areál, kde kulatinu sami zpracováváme už od kmene. Projede naším katrem, pak si ji nasušíme, nalepíme a používáme do našich dřevostaveb. Když se podíváte na naši sendvičovou dřevostavbu, najdete tam pouze dřevo z Novohradských hor,“ chlubí se právem Janeček Nemravová. Dřevostaveb vyrábí několik typů. Například zmiňované CLT se hodí na velké stavby, jakou byla aktuálně například velká veřejná zakázka na ZŠ Říčany. „Snažíme se co nejvíce podporovat výstavbu dřevostaveb v Česku. Na domácím stavebním trhu se postaví jen 19 % dřevostaveb a zbytek je cihla. Máme svého projektového manažera, který objíždí projektanty a architekty a snaží se jim pomoci s tím, jak s dřevostavbami pracovat, jak je nakreslit, jaké detaily použít,“ uzavírá Eliška Janeček Nemravová. Je to nejekologičtější řešení, které má pozitivní dopady na zdraví lidí. Navíc je stavba rychlá a v současnosti dává smysl i ekonomicky.