Dává Česko na školství dost peněz? Mediální debaty posledních měsíců mohou v mnohých vyvolávat falešný dojem, že školství je pouze součástí tradiční rozpočtové přetahované všech proti všem. Proto se raději dívejme na podíl školských výdajů na hrubém domácím produktu (HDP) v mezinárodním srovnání. Poměřováno takto, Česko na školství do roku 2017 dlouhodobě škudlilo. Pak po roce 2017 během několika let dosáhlo až na průměr zemí EU (4,3 procenta). Od té doby to však jde opět z kopce. A výhled není o nic lepší.
Již třetí rok Česko sužuje vysoká inflace. Kromě řady jiných škod inflace znepřehlednila i debaty o veřejném financování školství. Zatímco růst výdajů státního rozpočtu (SR) na školství se diskutuje v nominálních částkách, růst HDP se zpravidla uvádí v hodnotách reálných. Vzniká tak falešný dojem, že když neroste reálný HDP, není třeba ani přidávat na školství. Správně bychom však měli růst školských výdajů poměřovat s růstem nominálního HDP. Aby zůstal podíl školských výdajů na HDP zachován, musí tyto výdaje růst stejným tempem jako nominální HDP. Jinak se budeme mezi zeměmi propadat.
Co se dočtete dál
- Co říkají data o tom, jak „škudlíme“ na školství?
- O kolik méně dává stát na školství proti průměru EU?
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
