Matení nominálními veličinami

Není neobvyklé, že se nejen v populárních médiích při posuzování „stavu věcí“ často operuje s nominálními makroekonomickými veličinami, a to bez bližšího kontextu. Takovýto přístup není zcela seriózní ani v nízkoinflačních obdobích, natožpak dnes. Přešlapu, respektive spíše „nedošlapu“, tohoto charakteru se dopouštějí bohužel i někteří analytici.

Patrně nejflagrantnější příklad jsou české veřejné finance a litanie ohledně absolutní výše schodku. Jakkoli je sama o sobě nepochybně hrozivá hlavně v jeho strukturální části, zasazení do kontextu je velmi důležité. Například plánovaný schodek 295 miliard korun v roce 2023 je totiž zcela jinak vysokým schodkem, než by býval byl v roce 2021. Od té doby se zaprvé zvýší cenová hladina o 27 procent a zadruhé se také zvýší nominální HDP, a to přibližně o 21 procent. A vůči nominálnímu HDP schodky konvenčně porovnáváme. S tím dále souvisí i výše úroků, které jsou nyní reálně výrazně pod inflací, a úroková obsluha našeho státního dluhu je pro nás tedy touto optikou nyní spíše levná, jakkoli lze v příštím roce čekat obrat.

Komentář ČNB

Inflační paradox: říjnová inflace vyskočí, i kdyby se už nezdražovalo

11. 10. 2023 ▪ 4 min. čtení

Dalším, až úsměvným příkladem jsou ceny pohonných hmot. Řada analytiků snad zapomněla, že ani ty nejsou vyjmuty z dopadů inflace. I kdyby neexistovaly externí nabídkové či poptávkové šoky, tak i pracovníci těžebních věží v zemích, kde se ropa těží, a pracovníci rafinerií v Evropě jsou obyčejně raději, když se jim mzdy zvyšují než naopak, byť tento příklad je samozřejmě spíše schematický. Průměrná cena benzinu v České republice byla na začátku roku 2022 zhruba 36 korun za litr. Dnes (v polovině října 2023) jsme na cca 40 korunách, což je o 11 procent více. Inflace za stejné období dosáhla přibližně 25 procent a růst nominálních mezd cca 16 procent. Reálně si tedy i dnes, kdy se nám zdá cena benzinu vysoká, můžeme v průměru koupit více litrů než na začátku roku 2022.

Ve výčtu by se dalo pokračovat: k výši mezd, zisků, výdajů, příjmů, obratu, nákladům a podobně je potřeba vzhledem k tomu, co se za poslední dva roky událo, přistupovat obezřetně. Používání poměrových anebo reálných (očištěných) ukazatelů lze jen doporučit.