Americké desetileté vládní výnosy dosáhly koncem října hranice pěti procent. Z historického hlediska to není nic neobvyklého: dlouhodobý průměr od roku 1961 je bezmála šest procent a i průměr let 1990–2023, kteréžto období bylo charakterizováno trendovým poklesem výnosů, činí 4,2 procenta.

Co je neobvyklého, je spíše fakt, že naposledy byly výnosy takto vysoko v červenci roku 2007. Ještě před dvěma roky byly desetileté vládní výnosy na pouhém jednom procentu a navzdory opakovaným slovům americké centrální banky, že měnovou politiku jen tak neuvolní, byly ještě v létě pod čtyřmi procenty. Pozdě, ale přece tak teď tedy trhy hlásí, že brzkému návratu dekády nízkých úroků nevěří. 

Snad mají pravdu a éra levných peněz definitivně končí. Proč „snad“? Protože i o penězích platí, že věcí, které nemají cenu, si nikdo neváží. Nevěříte? Stačí se podívat, jak jsme jako západní společnost naložili s dekádou bezprecedentně nízkých, nulových či (místy dokonce) záporných úrokových sazeb.

Zbývá vám ještě 80 % článku

Co se dočtete dál

  • Jak je možné, že v posledních desetiletích došlo k trendovému poklesu výnosů?
  • Proč investoři vkládali velké množství peněz do finančních aktiv a do společností s nejistou budoucností?
  • A jak trhy zareagují na růst úrokových sazeb?
Předplatné za 40 Kč na 4 týdny
  • První měsíc za 40 Kč, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se

Baví vás číst názory chytrých lidí? Odebírejte newsletter Týden v komentářích, kde najdete výběr toho nejlepšího. Pečlivě ho pro vás každý týden sestavuje Jan Kubita a kromě jiných píší Petr Honzejk, Julie Hrstková, Martin Ehl a Luděk Vainert.