Americké desetileté vládní výnosy dosáhly koncem října hranice pěti procent. Z historického hlediska to není nic neobvyklého: dlouhodobý průměr od roku 1961 je bezmála šest procent a i průměr let 1990–2023, kteréžto období bylo charakterizováno trendovým poklesem výnosů, činí 4,2 procenta.
Co je neobvyklého, je spíše fakt, že naposledy byly výnosy takto vysoko v červenci roku 2007. Ještě před dvěma roky byly desetileté vládní výnosy na pouhém jednom procentu a navzdory opakovaným slovům americké centrální banky, že měnovou politiku jen tak neuvolní, byly ještě v létě pod čtyřmi procenty. Pozdě, ale přece tak teď tedy trhy hlásí, že brzkému návratu dekády nízkých úroků nevěří.
Snad mají pravdu a éra levných peněz definitivně končí. Proč „snad“? Protože i o penězích platí, že věcí, které nemají cenu, si nikdo neváží. Nevěříte? Stačí se podívat, jak jsme jako západní společnost naložili s dekádou bezprecedentně nízkých, nulových či (místy dokonce) záporných úrokových sazeb.
Co se dočtete dál
- Jak je možné, že v posledních desetiletích došlo k trendovému poklesu výnosů?
- Proč investoři vkládali velké množství peněz do finančních aktiv a do společností s nejistou budoucností?
- A jak trhy zareagují na růst úrokových sazeb?
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Nově všechny články v audioverzi
