Schodek státního rozpočtu ke konci října vzrostl na 210,7 miliardy korun ze zářijových 180,7 miliardy korun. Ve středu o tom informovalo ministerstvo financí. Po čtyřech měsících snižování deficitu se tak schodek v říjnu prohloubil o 30 miliard korun. Výsledek hospodaření za deset měsíců byl čtvrtý nejhorší v historii Česka, ale zároveň nejlepší od začátku pandemie covidu-19. Loni byl deficit na konci října 286,7 miliardy korun.
Rozpočtové příjmy ke konci října dosáhly 1,578 bilionu korun, meziročně se zvýšily o 21,6 procenta. Výdaje za prvních deset měsíců roku byly 1,789 bilionu korun, proti loňsku byly vyšší o 12,9 procenta.
Premiér Petr Fiala (ODS) na středeční tiskové konferenci po jednání vlády řekl, že plnění rozpočtu vypadá dobře, daří se vybírat daně i hlídat výdaje. Vláda je podle něj na dobré cestě k tomu, aby dodržela plánovaný celoroční schodek 295 miliard korun.
Dodržení plánovaného schodku je pravděpodobné i podle ekonomických odborníků. „Deficit státního rozpočtu v říjnu dosáhl 211 miliard korun, a je tak na dobré cestě skončit v letošním roce do plánovaného schodku 295 miliard korun. Ačkoli v absolutních hodnotách jsou částky stále vysoké, vůči HDP se situace vyvíjí nepatrně lépe, ač do předcovidových let má ještě hodně daleko,“ uvedl na síti X hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler.
Také ekonom Deloitte Václav Franče očekává dodržení plánovaného deficitu. „Ale je to díky nad očekáváním dobrým příjmům z EU, nad očekáváním dobrému výběru daně z příjmu právnických osob a také si vláda pomohla vynětím rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury ze státního rozpočtu,“ upozornil. „Celkově vláda svým úsilím zastaví nárůst poměru zadlužení k HDP, ale pro dlouhodobou udržitelnost veřejných financí by bylo zapotřebí vrátit poměr dluhu k HDP na předcovidovou úroveň 30 procent HDP z aktuálních 44 procent HDP. A to se nepodaří,“ dodal Franče.
Příjmové straně rozpočtu k meziročnímu zlepšení přispěly podle ministerstva financí příjmy z Evropské unie, dividenda energetické společnosti ČEZ, inkaso mimořádných daní, ale také zvýšené standardní daňové příjmy. Nejvýrazněji rostlo inkaso daně z příjmu právnických osob, proti loňsku se zvýšilo o 39,6 procenta na 167,1 miliardy korun. Na dani z příjmu fyzických osob se vybralo 119 miliard korun, o 22,6 procenta víc než loni. Největším daňovým příjmem byla daň z přidané hodnoty, jejíž inkaso dosáhlo 297,8 miliardy korun, meziročně o 3,9 procenta víc.
Inkaso daně z neočekávaných zisků (tzv. windfall tax) bylo ke konci října 25,8 miliardy korun. Na odvodu z nadměrných příjmů při výrobě elektřiny stát zatím vybral 17,3 miliardy korun.
Inkaso spotřební daně se meziročně snížilo o 3,7 procenta. „Nejvíce pokleslo inkaso spotřební daně z tabákových výrobků, kde se projevuje změna preferencí spotřebitelů. V případě inkasa spotřební daně z piva a vína je důvodem meziročního poklesu omezení výdajů domácností na zbytné komodity v důsledku poklesu reálných příjmů, u energetických daní snaha o úspory vlivem vysokých cen energií,“ uvedlo ministerstvo financí. Výběr spotřební daně z minerálních olejů se po srpnovém návratu sazby daně z nafty na původní úroveň dostal na hodnoty loňského roku.
Na výdajové straně rozpočtu byly největší položkou sociální dávky, na kterých stát zaplatil 722,4 miliardy korun. Z toho 569,7 miliardy korun byly výdaje na důchody, které meziročně vzrostly o 17,3 procenta. Největší meziroční nárůst je u neinvestičních transferů podnikatelům, které vzrostly o 72,5 procenta na 116 miliard korun. Tyto výdaje ovlivňují příspěvky na kompenzaci vysokých cen energií, za které stát zaplatil celkem 68,2 miliardy korun. Na obsluhu státního dluhu šlo 54,6 miliardy korun, o 35 procent víc než loni.
Kapitálové výdaje státu meziročně narostly o 20,1 procenta na 254,9 miliardy korun. Největší část šla na financování dopravní infrastruktury, na které stát využil 52,2 miliardy korun.
