Energetický regulační úřad (ERÚ) je aktuálně v centru zájmu podnikatelů i politiků. Zástupci firem či ministr průmyslu Jozef Síkela (za STAN) se ještě snaží zvrátit návrh, podle kterého by regulovaná složka ceny elektřiny pro největší výrobce vzrostla až o 206 procent. „Pro naši firmu to znamená zvýšení nákladů v řádech milionů korun ročně, které s největší pravděpodobností nedokážeme přenést dále. Výsledkem je zhoršení finančního zdraví se všemi důsledky s tím spojenými, tedy nemožnost investovat a dále rozvíjet firmu nebo zmrazení mezd,“ nastínil Jiří Hudeček dopady na svou společnost rPET InWaste, která se zabývá přepracováním PET lahví.
S tím, že růst úředně stanovené části ceny bude pro podniky významný, souhlasí i šéf ČEZ Daniel Beneš. Tato položka bude u firem v příštím roce tvořit zhruba pětinu koncové ceny. Ale proti zdražení jde pokles cen elektřiny na trzích. Ty padají prakticky celý letošní rok, byť z rekordních hodnot. V konečném důsledku by tak celková cena pro průmysl mohla být podle Beneše nižší než letos.
Co se dočtete dál
- Jak se letos daří ČEZ a proč společnosti klesá zisk?
- Za kolik prodává elektřinu pro příští roky?
- Jak se chystá průmyslu ulevit Německo?
- Co si Daniel Beneš myslí o snaze sanovat ceny elektřiny skrze příjmy z emisních povolenek?
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist