Až o pět tisíc vězňů méně. Které zločiny nově nepovedou za mříže

Až o čtvrtinu vězňů méně by mohlo být v českých věznicích. Počítá s tím ministerstvo spravedlnosti v souvislosti s novelou trestního zákoníku, jež má snížit postihy u některých méně závažných trestných činů. A některé další – například neplacení výživného – z trestního zákoníku zcela vyjmout. Důvodů ke změnám je několik: až miliardové úspory, uhrazení škod co největšímu počtu obětí i snaha pachatele napravit, ne naučit ho ve vězení to, co ještě z kriminálního „řemesla“ neumí. Odborníci změny vesměs vítají, byť varují, že by nová pravidla naopak mohla k některým zločinům motivovat.

V Česku je dnes za mřížemi zhruba 19 tisíc lidí. Mezi státy Evropské unie tak patří k těm zemím, kde je nadprůměrně vysoký počet lidí ve vězení – na sto tisíc obyvatel tu připadá 181 trestanců. V sousedním Rakousku je jich 97, stejně jako v Belgii. V Německu pak jen 67 vězňů na sto tisíc obyvatel. Hůř než Česko si vede jen Maďarsko, Polsko (oba státy 204) a Slovensko se 184 trestanci.

Vysoké počty vězněných lidí navíc doprovází nepříjemný efekt: až 70 procent z nich se znovu za mříže vrací. Proto stát chystá změnu pravidel.

„Pokud prosadíme tuto novelu tak, jak chceme, očekávám, že by se počty vězňů mohly snížit o tři až pět tisíc,“ říká pro HN náměstek ministra spravedlnosti Antonín Stanislav (ODS). Změny podle něj nemíří na násilné a sexuální trestné činy, ale na ty s menší společenskou škodlivostí.

Podstatné je prý ulevit věznicím a zajistit, aby poškozenému byla uhrazena celá škoda. Což se v případě, že je pachatel zavřený na několik let, mnohdy nestane. Návrh nyní ministerstvo spravedlnosti finišuje, následně ho pošle k připomínkám ostatním institucím, může tak dojít ještě k nějakým změnám. Pokud ale vše půjde hladce, koncem příštího roku by mohly změny platit.

A co přesně by mělo přeplněné věznice vyprázdnit? Velký balík změn se týká hospodářských trestných činů nebo krádeží. Kdyby nově pachatel uhradil škodu, zaplatil peněžitý trest a dal navíc 15 procent do fondu obětí trestných činů, má se zcela vyhnout nepodmíněnému trestu vězení.

Jenže takový návrh se některým soudcům a expertům nelíbí. Bojí se, že pachatelé budou kalkulovat s tím, že se vykoupí, protože odpadne hrozba, že skončí na mnoho let ve vězení.

„Poměřují výnosy z kriminality s rizikem, že budou potrestáni. Pokud pachatel odhaduje, že je jen dvaceti- či třicetiprocentní šance, že ho odhalí a odsoudí, tak do toho rizika půjde,“ varuje Libor Dušek, vedoucí katedry národního hospodářství z Právnické fakulty Univerzity Karlovy. Podle něj dokonce hrozí, že například hospodářských trestných činů může naopak přibýt.

S ním souhlasí i prezident Soudcovské unie Libor Vávra. „Aby se nevyplatilo kalkulovat s cenou trestné činnosti, je nutné, aby soudce měl vždy prostor uložit i jiný druh trestu než jen peněžitý.“

Reportáž

Jak se žije ve fešáckém kriminále. „Makáme, přesto je to tisíckrát lepší, než klasické vězení“

4. 1. 2023 ▪ 10 min. čtení

Ministerstvo spravedlnosti se zvýšené kriminality neobává, zejména proto, že peněžitý trest bude možný jen u prvotrestaných. „V případech, kdy jde o ojedinělý exces, je třeba spíše akcentovat postavení poškozených a to, zda došlo k uhrazení škody,“ uvádí náměstek Stanislav.

S ním souhlasí i šéf poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek, podle něhož je finanční trest pro tyto „podvodníky“ dostatečnou sankcí. „Navíc se mi podařilo do tohoto návrhu dostat i to, že bude možné uložit obecně prospěšné práce, je tam tedy zachován i odrazující účinek trestu,“ dodává Michálek. Podobně hovoří i další zástupci koaličních stran: návrh ministerstva odsouhlasili.

S ostatními návrhy změn pak oslovení experti nemají problém. Tým pod vedením náměstka Stanislava například navrhuje to, aby se v řadě případů snížila spodní hranice trestu vězení. Trestní zákoník přesně stanovuje, v jakém rozmezí má za daný čin soud vynést postih. A tuto hranici může překročit jen ve výjimečných případech. Do tří let je možné udělit ještě podmíněný, delší musí být vždy nepodmíněný.

Jednou ze změn tak je, že u několika trestných činů se nejnižší hranice posune dolů. Například za krádež se škodou nad deset milionů korun je nyní rozpětí trestu pět až 10 let vězení, nově ale bude možné udělit už tři roky – a tedy podmínku. A stejně tak se má snížit i dnes pětiletá minimální hranice za schvalování terorismu na sociálních sítích.

Některé činy by pak rovnou přestaly být trestné. Nově by za zanedbání povinné výživy šel do vězení jen ten, kdo ponechá dítě v hmotné nouzi. To jsou podle ministerstva vyšší desítky lidí z celkového počtu 1100 „alimentářů“ za mřížemi. „Stát dnes platí náhradní výživné. Ať si ho pak po neplatiči vymáhá v občanskoprávním řízení,“ souhlasí předseda Okresního soudu v Příbrami Miloslav Boudník, podle něhož to není trestným činem ani ve velké řadě jiných států.

Velká debata se vedla o tom, jak upravit tresty v případě opakovaných drobných krádeží. Cílem bylo změnit zákon tak, aby za mřížemi neskončil i ten, kdo třikrát po sobě ukradl balíček cigaret.

„U opakovaných krádeží jsou podmínky postihu extrémně a neadekvátně přísné. Výsledkem je, že když někdo způsobí škodu za několik set korun, dostává se do vězení, což nepomůže řešení příčin ani důsledků daného činu, a navíc to velmi zatěžuje veřejný rozpočet,“ říká Gabriela Slováková, bývalá ředitelka věznice ve Světlé nad Sázavou a expertka ze skupiny pro efektivní trestní justici. Nakonec by tak vězení hrozilo až tomu, kdo opakovaně bude krást zboží za více než tisíc korun.

Novela také navrhuje, aby mohli lidé pěstovat větší množství marihuany, než tomu bylo dosud. Dnes mohou mít pět rostlin konopí, nově by jich mohli mít deset. Vězení by tak pěstitelům hrozilo až v případě, kdy by u sebe měl 40 gramů a více marihuany. Beztrestnou se stane také výroba mastičky z konopí pro osobu blízkou.

Od změn si ministerstvo spravedlnosti slibuje úspory pro státní pokladnu. Pobyt jednoho vězně ji dnes stojí 1860 korun na den, cena je odlišná podle typu zařízení a počtu osob. Někde tak částka přesahuje i tři tisíce korun za den. Ministerstvo doufá, že nová pravidla vyprázdní věznice natolik, že by se mohly některé dokonce sloučit či zrušit.

„Když snížíme vězeňskou populaci, neznamená to, že peníze hned ušetříme. V prvním kroku dojde ke snížení vězeňské populace, až poté budeme moci přejít k organizačním změnám ve Vězeňské službě,“ líčí Stanislav. Ministerstvo doufá, že by pak státní pokladna mohla ušetřit stovky milionů, až nízké miliardy korun.

Sama Vězeňská služba ale uzavření některé věznice vidí jako nereálné. Byť po amnestii Václava Klause v roce 2013, kdy bylo najednou propuštěno sedm tisíc vězňů, některé z nich dočasně uzavřela. Od počátku příštího roku však začne platit novela týkající se výkonu trestu, která zvyšuje průměrnou plochu na jednoho vězně.

Dosud musí být na jednoho vězně čtyři metry čtvereční, nově se na každou celu budou muset připočíst další dva metry. „Tato změna znamená snížení současné normované kapacity o cca 2800 míst,“ upozorňuje mluvčí Vězeňské služby Markéta Prunerová.

Podle ní tak ani není prostor pro to, aby se snížením počtu vězňů výrazně ušetřilo. Provozní výdaje zůstanou prakticky stejné. „Jediné, co se dá říct, že se sníží, jsou náklady na potraviny. To je v zásadě jediná skupina výdajů, která má ryze variabilní charakter,“ uvádí. Příliš reálné není ani snižovat personál věznic – ty už nyní mají zhruba desetiprocentní podstav zaměstnanců proti tabulkám.